Koruna za rok od začátku invaze oslabila k rublu a posílila k ukrajinské měně

Relativní síla rublu se podle Hájka může velmi rychle změnit, a to už v letošním roce, kdy by se měly začít naplno projevovat protiruské sankce. Rusku bude scházet podstatná část evropského trhu pro vývoz plynu a cítit bude i zavedení embarga na ruskou ropu. Postupně tedy bude tato realita dostávat rubl pod tlak, uvedl analytik.

Propad hřivny způsobuje podle něj hlavně nejistota dalšího vývoje, rozbitá ukrajinská ekonomika a obecně větší zájem se této měny zbavovat. Ani směnárny a některé banky nechtějí od začátku invaze hřivny příliš přijímat, dodal Hájek.

"Od začátku války na Ukrajině jsme viděli velmi zvláštní turbulence na devizových trzích, kterým pomohla neobvyklá kombinace začátku válečného konfliktu a globálního růstu inflace. V důsledku toho jsme se ocitli na začátku cyklu zvyšování úrokových sazeb a potřeby zpomalit růst ekonomiky, zatímco raketově rostoucí ceny energií ohrožovaly její životaschopnost," popsal situaci na trzích Hájek.

Strach a nervozita, která se přelila na finanční trhy v kombinaci s rostoucí inflací a úrokovými sazbami způsobila podle něj masivní přeliv z exotičtějších měn do amerického dolaru. Největší odliv kapitálu zaznamenaly měny východní Evropy včetně české koruny. Výrazně oslabovat začalo také euro na páru s dolarem, kde propad eura umocnil růst dolaru. Ten se zachoval jako bezpečný přístav, jelikož americká ekonomika je největší na celém světě a investory je vnímána jako nejbezpečnější, uvedl Hájek.

Připomněl, že nejvíce obchodovaný měnový pár se během roku 2022 dostal dokonce až pod paritu, ale ke konci roku se podařilo euru díky lepším vyhlídkám ohledně vývoje ekonomiky výrazně posílit. Od začátku invaze na Ukrajině euro k dolaru ztratilo 5,82 procenta na 1,0648 EUR/USD, řekl analytik.

Paradoxně jedny z největších zisků od začátku válečného konfliktu zaznamenal podle Hájka ruský rubl. Uvedl, že jeho prvenství však dává po hromadě sankcí a restrikcí na ruskou ekonomiku smysl až při bližším pohledu. Rusko totiž sankce odstřihly od západních zemí, tudíž přestal téměř fungovat import zboží. Ve stejnou dobu rostly příjmy státu za vysoké ceny plynu a ropy, což zvýšilo zahraniční přebytek a tlačilo na posílení rublu. Ten proti americkému dolaru od začátku války posílil o 8,53 procenta na 74,46 rublů za dolar, dodal Hájek.