Míra inflace v USA v říjnu nečekaně klesla na 7,7 procenta

Meziroční nárůst cen je nejslabší od ledna a poprvé od února se dostal pod osm procent. Naděje, že inflace už byla na vrcholu a nyní by mohla dál slábnout, povzbudila akciové trhy. Investoři totiž doufají, že americká centrální banka (Fed) už nebude zvyšovat úrokové sazby tak svižným tempem jako doposud.

Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že ceny pro spotřebitele se meziměsíčně zvýší o 0,6 procenta. U roční inflace čekali zmírnění asi na 7,9 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl vrcholu v červnu. Tehdy činil 9,1 procenta, což byl největší nárůst od listopadu 1981.

Takzvaná jádrová inflace, která nezohledňuje kolísavé ceny potravin a energií, byla také slabší, než se čekalo. Meziměsíčně stoupla o 0,3 procenta a meziročně zpomalila na 6,3 z ze zářijové hodnoty 6,6 procenta.

Fed minulý týden počtvrté po sobě zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Centrální banka uvedla, že její boj za snížení inflace na dvouprocentní cíl si vyžádá ještě další růst nákladů na půjčky.

Po tříměsíčním poklesu se v USA znovu zvýšily ceny benzinu. Inflace u cen zboží ale zpomaluje, protože poptávka se vrací zpět ke službám náročným na pracovní sílu a obnovují se přerušené globální dodavatelské řetězce. Maloobchodníci se chtějí zbavit zásob staršího zboží, aby měli místo na nové, což je nutí nabízet slevy.

Americký dolar po zveřejnění dat o inflaci oslabil. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru k šesti hlavním světových měn, krátce před 15:00 SEČ ztrácel přes jedno procento na 109,17 bodu.

Americké akciové indexy před zahájením obchodování naopak prudce zpevnily. Akciím pomáhá očekávání, že Fed kvůli mírnější inflaci příští měsíc zpomalí tempo zvyšování sazeb a pravděpodobně přestane zvyšovat sazby dříve, než základní sazba dosáhne pěti procent.