Společnost Meta vlastnící Facebook propustí dalších 10.000 zaměstnanců

Americká internetová společnost Meta Platforms, která je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp, propustí dalších 10.000 pracovníků. Ve sdělení zaměstnancům to dnes uvedl generální ředitel Mark Zuckerberg. Meta je tak první velkou technologickou firmou ve Spojených státech, která oznámila druhé kolo hromadného propouštění. Akcie podniku v reakci na oznámení výrazně posílily.

Meta už před koncem loňského roku uvedla, že zruší asi 11.000 pracovních míst, což bylo zhruba 13 procent pracovní síly. Bylo to největší propouštění za 18 let, co firma existuje. Na konci loňského roku měl podnik téměř 86.500 zaměstnanců, uvedla agentura Reuters.

"Očekáváme, že snížíme velikost našeho týmu zhruba o 10.000 lidí a zrušíme dalších přibližně 5000 otevřených pozic, na které jsme ještě nepřijali zaměstnance," uvedl Zuckerberg.

Propuštění je součástí širší restrukturalizace společnosti, v jejímž rámci se má zjednodušit organizační struktura, zrušit méně prioritní projekty a snížit počet zaměstnanců. Zuckerbergovou snahou je proměnit rok 2023 v "rok efektivity" a snížit náklady o pět miliard USD (více než 111 miliard Kč).

"Po většinu naší historie jsme rok co rok zažívali silný růst a měli zdroje k investování do mnoha nových produktů. Loňský rok však byl zahanbujícím budíčkem," uvedl Zuckerberg. "Domnívám se, že bychom se měli připravit na možnost, že tato nová ekonomická realita bude pokračovat mnoho let," dodal.

Zhoršující se ekonomická situace přinesla řadu hromadných propouštění v amerických společnostech, od velkých bank jako Goldman Sachs a Morgan Stanley až po velké technologické firmy, včetně společností Amazon a Microsoft. Podle stránek monitorujících propouštění Layoffs.fyi od začátku loňského roku propustil technologický sektor více než 280.000 zaměstnanců, z toho zhruba 40 procent v letošním roce.

Společnost Meta Platforms investuje miliardy dolarů do budování futuristického metaversa. Firma se ale potýká s postpandemickým propadem výdajů na reklamu od společností, které trápí vysoká inflace a růst úrokových sazeb.

Pokračující úsporná opatření by mohla uklidnit investory, které čím dál více znepokojovaly rozsáhlé výdaje podniku v době klesajících tržeb. Akcie Mety si krátce před koncem dnešního obchodování připisovaly přes pět procent.

Podle analytičky Susannah Streeterové ze společnosti Hargreaves Lansdown úsporná opatření signalizují, "jak zoufale firma potřebuje dostat náklady pod kontrolu, protože tržby se jí snižují v důsledku omezování marketingových výdajů". "Virtuální realita je nákladným odvětvím, takže při zkoumání cesty nejistým prostředím je zapotřebí dosáhnout úspor v jiných oblastech," uvedla Streeterová.

Související

Mark Zuckerberg

Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor

Šéf technologického giganta Meta Mark Zuckerberg v pondělí osobně vystoupil před federálním soudem ve Washingtonu, kde začal dlouho očekávaný antimonopolní proces. Společnost Meta, pod kterou spadají Facebook, Instagram a WhatsApp, čelí obvinění ze strany Federální obchodní komise (FTC), že nezákonně buduje monopol na poli sociálních sítí.

Více souvisejících

Meta Platforms Facebook

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy