Sankce USA vůči Íránu vstoupily v platnost, řada firem bude mít potíže

V jaderné dohodě, kterou kromě USA podepsaly Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko, se Írán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je ale smlouva "děsivá a jednostranná" a Írán by měl s mezinárodním společenství dojednat dohodu novou. Teherán vypovězení smlouvy zažaloval u Mezinárodního soudního dvora.

První vlna sankcí USA se zaměřuje především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy. Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. 

Obnovením sankcí budou postiženy ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které krok Bílého domu může zhatit. 

Brusel vyzval Trumpa, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července žádost odmítl. EU už v červnu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci, aby se s důsledky amerických sankcí vyrovnaly.

V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 280 miliard Kč), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy. Oproti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.