Japonsko začalo poprvé od roku 1998 intervenovat

Dolar po zprávě odepisoval k japonskému jenu více než jedno procento a později se prodával v kurzu kolem 143,50 jenu. Před rokem stačilo na nákup jednoho dolaru zhruba 110 jenů.

Japonská centrální banka jen krátce předtím rozhodla, že ponechá mimořádně uvolněnou měnovou politiku a úrokové sazby zatím zvyšovat nebude. Cíl pro krátkodobé úrokové sazby ponechala na minus 0,1 procenta a cíl pro výnosy desetiletých vládních dluhopisů na nule. Právě nízké sazby přispívají k oslabování kurzu, hlavně v situaci, kdy jiné centrální banky ve snaze bojovat s vysokou inflací úroky zvyšují.

"Učinili jsme rozhodný krok (na devizových trzích)," řekl novinářům náměstek ministra financí Masato Kanda, který má na starosti zahraniční záležitosti. Kladně pak odpověděl na dotaz, zda to znamená intervenci. Ministerstvo financí v takovém případě ve spolupráci s centrální bankou zahajuje v masivních objemech prodej dolarů, čímž na trhu vyvolá umělou poptávku po japonské měně.

Japonsko je členem skupiny vyspělých zemí G7, jako jediná země v této skupině ale zatím úrokové sazby zvyšovat nezačala. Například americká centrální banka (Fed) ve středu potřetí za sebou zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, její základní úrok je tak nyní v rozpětí tři až 3,25 procenta, což je maximum za 14 let.

Éru záporných úroků v Evropě dnes ukončila švýcarská centrální banka, která základní sazbu zvýšila o 0,75 bodu na 0,50 procenta. To je nejvýraznější zvýšení za dobu existence této měnové autority. Sazby zvyšují i další centrální banky, včetně norské, švédské nebo české. Evropská centrální banka (ECB) začala opouštět politiku nulových sazeb v létě.