Koronakrize táhne tureckou ekonomiku ke dnu, klesla nejvíc za 10 let

Hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 9,9 procenta po růstu o 4,5 procenta v prvních třech měsících roku. Oznámil to agentura Anadolu s odvoláním na turecký statistický úřad.

Analytici podle agentury Bloomberg počítali s poklesem o 10,7 procenta. Podle sezonně očištěných údajů upravených podle počtu pracovních dní se však HDP propadl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 11 procent, což je nejvíce od roku 1998.

Turecká ekonomika, jejíž objem dosahuje zhruba 743 miliard USD (16,4 bilionu Kč) si vedla lépe než mnoho jiných zemí ze skupiny mladých trhů. Částečně za to vděčí kombinaci snížení úrokových sazeb, fiskálních výdajů a vládního tlaku na poskytování úvěrů. Americká investiční banka Goldman Sachs také upozornila, že omezení, která Ankara zavedla v březnu s cílem zabránit šíření nemoci covid-19, byla přísnější než ve zbytku regionu, do něhož banka počítá střední a východní Evropu, Blízký východ a severní Afriku.

K propadu ve druhém čtvrtletí nejvíce přispěla nižší spotřeba domácností, která klesla meziročně o 8,6 procenta. Vývoz klesl o 35,3 procenta a dovoz o 6,3 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu, což je měřítko podnikových investic, které se v zemi nezvyšuje od poloviny roku 2018, klesla o 6,1 procenta.

Turecká vláda představila soubor podpůrných opatření v objemu 240 miliard tureckých lir (719 miliard Kč), aby pomohla podnikům a spotřebitelům, zatímco státní banky zvýšily poskytování úvěrů. Současně centrální banka nakupovala vládní dluhopisy, aby poskytla ekonomice nové peníze, a také několikrát snížila úrokové sazby, včetně březnového nouzového snížení o jeden procentní bod.

Po uvolnění koronavirových omezení koncem druhého čtvrtletí se objevily známky ekonomického vzestupu. Průmyslová výroba v červnu poprvé od února vzrostla a ekonomická důvěra se v posledních čtyřech měsících zlepšuje.

Začaly se však projevovat i nevýhody vládního úsilí o oživení ekonomiky. Spolu s dalším poklesem kurzu turecké liry se znovu objevily inflační tlaky a centrální banka se musela uchýlit k takzvanému tajnému zpřísnění měnové politiky, kdy zvyšovala náklady na financování bez přímého zvýšení úroků.

Turecká měna letos klesla vůči dolaru o 19 procent. Ve třetím čtvrtletí je její výkon k dolaru nejhorší ve srovnání s dalšími měnami rozvíjejících se zemí.

Stimulační opatření však zřejmě neochrání ekonomiku od jednoho z nejhlubších celoročních propadů v historii. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že turecká ekonomika by mohla klesnout o pět procent. Turecký ministr financí Berat Albayrak je optimističtější, podle něj se letošní výkon ekonomiky bude pohybovat od poklesu o dvě procenta po růst o jedno procento. Ekonom společnosti Tera Securities Enver Erkan dodal, že přední ukazatele potvrzují, že ekonomika je ve fázi, kdy se odráží ode dna.