Bitcoin padá po skoro půlroce pod 30 tisíc dolarů. Kvůli Tesle, Pekingu a americké centrální bance

Bitcoin tak letos zhodnocuje pouze o zhruba pět procent, takže je méně výkonný než konvenční aktiva typu akcií. Klíčový ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, totiž letos zhodnocuje o přibližně dvanáct procent.  

Pod znatelným výprodejním tlakem se bitcoin ocitl už v květnu, kdy se od něj odvrátila automobilka Tesla. Oznámila totiž, že jej přestává přijímat jako platidlo při koupi svých vozů. Začátkem roku přitom záměr Tesly přijímat bitcoiny jako platidlo zásadně přispěl k jejich cenovému růstu na zmíněný historický vrchol. Odvrácení Tesly a jejího vlivného šéfa Elona Muska od bitcoinu zintenzivnilo debatu o míře environmentálního zatížení, kterou těžba kryptoměn vyvolává. Právě s odkazem na vysokou environmentální zátěž těžby se Musk od bitcoinu odvrátil.  

Za nynějším poklesem ale bezprostředně stojí zejména přístup čínských úřadů, které zintenzivňují své úsilí o potlačení či přímo vykořenění těžební aktivity ve segmentu kryptoměn. Některé oblasti Číny, například Vnitřní Mongolsko, jsou mezi těžaři kryptoměn oblíbené, neboť disponují velice levnou elektřinou. Elektřina je ovšem levná, neboť se vyrábí z nekvalitní uhlí.  

Čínská centrální banka v pondělí svolala představitele čínských bank či platforem typu AliPay, aby připomněla svůj zákaz poskytování služeb v segmentu kryptoměn. To obchodníci s kryptoměnami v čele s bitcoinem vnímají jako neklamné znamení stále striktnějšího postoje čínských úřadů. 

Kryptoměnám přitom nesvědčí ani obecně zhoršená nálada na kapitálových trzích ve světě, již způsobuje změna rétoriky americké centrální banky z minulého týdne. Americká centrální banka signalizuje úmysl dřívějšího než dosud předpokládaného zahájení debaty o započetí ukončování současné extrémně expanzivní měnové politiky. Taková zpráva je negativní zejména z hlediska investorů do rizikovějších, ba spekulativních aktiv, mezi něž se řadí i kryptoměny.