Úroveň zpravodajství v TV? Převládá krimi, jazykovědci zděšeni

V prvním čtvrtletí roku 2013 Události i Zprávy FTV Prima věnovaly nejvíce prostoru ve zpravodajství částečné amnestii prezidenta Klause i přímé volbě jeho nástupce, Televizní noviny (TV Nova) dávaly nejvíce prostoru (31 %) zprávám s kriminální tematikou.

V následujících třech měsících podobu zpravodajství výrazně ovlivnila kauza spjatá se jménem Jany Nagyové (nynější manželky bývalého premiéra Nečase), stejně jako řádění povodní. Kriminální činy, nehody a kalamity tvořily největší část zpravodajství jak v případě Událostí, tak zpráv na Primě a Nově.

Podle tvůrců analýzy se ale komerční relace TV Nova nezaměřovala pouze na kriminalitu spojenou s politickými korupčními kauzami tak jako Události a Zprávy FTV Prima. Obsahem zpráv na TV Nova byly i desítky méně relevantních trestných činů. Zajímavý je fakt, že Televizní noviny díky projektu Potravinového inspektora TV Nova vykazovaly nejvyšší podíl zpravodajství z kategorie hospodářský život, informuje Media Guru.

Dřívější srovnání vybraných obsahových a formálních prvků zpravodajských relací, zpracovaná v rámci bakalářské práce v roce 2009 na FSS MU Brno (Zuzana Paulusová: Existuje u nás ještě zpravodajství veřejné služby? Události versus Televizní noviny – komparace vybraných obsahových a formálních prvků zpravodajských relací) popisovala sbližování Událostí (ČT) a Televizních novin (TV Nova), které se projevily v období let 1995, 2001 a 2007.

Analýza vybraných týdnů zpravodajství ukázala, že v polovině devadesátých let relace odvysílaly příspěvek na stejné téma v necelých 16 % případů (z kategorie politika). Před šesti lety se ale shodovalo už 22 % zpráv (kategorie katastrofy/tragédie) a necelých 18 % z oblasti kriminality a soudnictví, obsahově se tedy pořady mírně přiblížily.

Událostí na ČT si všímají i jazykovědci z Ústavu pro český jazyk AV ČR. Ve své analýze, která je zveřejněna na webu ceskatelevize.cz, zjistili například toto: "Nedostatečné frázování v úvodním přehledu zpráv („headlines"). V úvodním přehledu jsou jednomu tématu (jedné zprávě) věnovány zpravidla dvě věty. Hranice mezi větami jsou často slabě vyznačovány, takže dochází k percepčnímu splývání syntaktických struktur. Divák je pak nucen vykonat více interpretační práce, než by bylo nutné, musí totiž zpětně (po paměti) věty rozdělit, aby jim správně porozuměl. Při komplikovanějších nebo delších promluvách by mohlo dojít i k neporozumění."

"Jméno Tomio lze snadno skloňovat podle vzoru město, není proto důvod ponechávat ho v nesklonné podobě (Jde o Janu Bobošíkovou, Vladimíra Dlouhého a Tomio Okamuru)," uvádějí odborníci na češtinu.

"Pravidelní diváci Událostí si nejspíš už zvykli, že moderátoři a reportéři dávají přednost hovorovějším tvarům před tvary knižnějšími: v Událostech slýcháme tvary líp, míň, policisti, lidi aj. Někdy však reportéři při volbě slovních tvarů překračují podle našeho názoru únosnou mez, jako např. při užití výrazu dýl: To je o den a půl dýl než loni," dodal Ústav pro český jazyk.