V Česku začala nově vysílat ukrajinská zpravodajská televize

V Česku začala dnes odpoledne vysílat ukrajinská televizní stanice 1+1. Zpravodajský kanál by měl umožnit ukrajinským občanům v Česku získávat informace o dění v domovské zemi v jejich rodném jazyce.

Stanici je možné bezplatně naladit v rámci pozemního digitálního televizního vysílání prostřednictvím automatického ladění na multiplexu 23. Při dnešním zahájení vysílání televize to řekl generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

Vysílání bude podle Vážana dostupné tak dlouho, jak bude zapotřebí. Signál ukrajinské televizní stanice by měl byt od dnešního odpoledne dostupný bez přestávky po celém území ČR a to na všech televizních přístrojích, které přijímají digitální pozemní vysílání.

"Zahájení vysílání zpravodajského kanálu 1+1 je velmi důležité, protože ukrajinští občané u nás budou mít možnost zůstat ve spojení se svou zemí v jejich rodném jazyce a způsobem, na jaký jsou zvyklí," uvedl k zahájení vysílání ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj by vysílání stanice mělo nabídnout věrohodné informace o dění na Ukrajině a předejít tím šíření ruské propagandy. Připomněl také, že vysílání by mělo doplnit současné aktivity mobilních operátorů, kteří umožňují Ukrajincům zůstat ve spojení s lidmi v jejich vlasti.

Spuštění ukrajinského televizního kanálu v Česku ocenil i ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis. "Lidé, kteří sem přijeli, se potřebují cítit jako doma. To, že budou mít zde možnost dostat objektivní informace ve svém rodném jazyce, jim poskytne určitou míru jistoty, která jim někde v zahraničí možná chybí. Tady v České republice se jim ale té jistoty dostává hodně," řekl. Podle něj by stanice mohla být zajímavá i pro české diváky.

Vedle televizní stanice je v Česku už několik týdnů možné naladit i vysílání Ukrajinského rozhlasu, který poskytuje Český rozhlas (ČRo) na svém webu i v klasických sítích DAB+ a DVB-T2. Kromě toho ČRo Radiožurnál a Plus rovněž vysílají zprávy v ukrajinštině. Zpravodajství v ukrajinštině poskytuje i Česká televize, která tlumočí hlavní zpravodajskou relaci do ukrajinštiny. Mediální skupina Media Bohemia pak v závěru března zahájila vysílání Rádia Ukrajina.

Podle dnešních dat ministerstva vnitra byla udělena dočasná ochrana více než 279 tisícům lidí, jen za neděli jich přibylo 2572. Cizinecké policii se přihlásilo téměř 163 tisíc osob.

Související

Volodymyr Zelenskyj s Olafem Scholzem

Nečekaný předvolební tah. Scholz přijel do Kyjeva

Německý kancléř Olaf Scholz překvapivě navštívil Kyjev jen několik týdnů před hlasováním o nedůvěře v německém parlamentu, které podle očekávání nezíská podporu. Tento krok přichází v době eskalace ruských útoků na Ukrajinu a současné politické krize, která ohrožuje Scholzovo setrvání v čele vlády před plánovanými volbami v únoru příštího roku.
Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Ukrajinci bojují o elektřinu. Vynikají schopností adaptace a odolnosti

Uprostřed obrovských hromad zkrouceného kovu, louží sraženého oleje a stěn poznamenaných střepinami, uvnitř tepelné elektrárny, která byla zasažena při nedávném ruském leteckém útoku, jsou ostrůvky sněhu. Ukrajinský zimní čas se znovu hlásí o slovo, ale i přes nepříznivé podmínky je hala plná aktivity, uvedl server BBC.

Více souvisejících

Ukrajina televize

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy