Umělecké bohatství Krušnohoří v nové výstavě NG

Téměř dvě stě uměleckých artefaktů bude ilustrovat rozkvět krušnohorské oblasti, kde důležitou roli hrála hlavně bohatá královská a poddanská města, kláštery či hornická centra. Význam a bohatost severozápadních Čech budou dokládat např. velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury nebo památky zlatnictví. Řada vystavených předmětů bude veřejnosti ukázána poprvé a některé z nich taky naposledy.

„Přeshraniční oblast Krušných hor vykazovala v období vrcholného a pozdního středověku intenzivní obchodní a kulturní provázanost Českého království a Saského kurfiřství. Cílem výstavy je představit divákům kulturní a umělecké bohatství, ale také posílit identitu regionu, jež byla do značné míry zapomenuta v důsledku událostí minulého století i ztrátou kulturní krajiny povrchovou těžbou uhlí," vyjádřila se autorka výstavy Michaela Ottová.

Expozice návštěvníka provede historickými trasami severočeskými regiony, a to právě i oblastmi, kde se ve 20. století povrchově těžilo uhlí. Z Prahy, tedy centra Českého království, vedly do Saska dvě obchodní cesty – Labská cesta do Drážďan a Saská cesta přes Louny a Most do Freibergu.

Šperkem výstavy bude jednoznačně Madona z Bečova ze 14. století, náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic z františkánského kláštera v Kadani nebo monumentální kamenná madona z cisterciáckého kláštera v Oseku. Závěr expozice je věnován především hornickým městům Krušných hor na české i německé straně a tzv. stříbrné horečce, která oblast zasáhla na konci 15. století.