Ve věku 93 let zemřel Jiří Šetlík, přední český historik umění

Jeho kariéru narušila normalizace, během níž měl zakázanou odbornou činnost, nesměl ani učit. Až po roce 1989 se mohl vrátit ke své profesi. Tři roky také působil na československém velvyslanectví v USA, pokračoval i v pedagogické práci.

Jiří Šetlík se narodil 2. dubna 1929 v Praze. Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jeho profesory byli například Antonín Matějček nebo Josef Mukařovský. V 50. a 60. letech vedl Sbírku moderního umění Národní galerie v Praze, působil jako šéfredaktor časopisu Výtvarná práce, přednášel na Akademii výtvarných umění (AVU), koncem 60. let byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea. V té době také postgraduálně studoval v USA, docenturu v Praze o Ottu Gutfreundovi ale dokončil až v roce 1994.

V době normalizace patřil Šetlík k těm, kdo měli odbornou činnost zakázanou. Byl vyloučen z KSČ, v letech 1971 až 1989 se živil jako technický pracovník rekonstrukcí památkových objektů Uměleckoprůmyslového muzea. V samizdatu vycházely v letech 1985 až 1987 jeho eseje o českých výtvarných umělcích, kteří tvořili navzdory oficiální kultuře. Tyto eseje tehdy kolovaly ve strojopisech mezi všemi, kdo se zajímali o české výtvarné umění. Portréty Adrieny Šimotové, Magdaleny Jetelové, Vladimíra Janouška, Čestmíra Kafky a dalších umělců patří dnes k základní literatuře o českém umění 70. a 80. let.

Po roce 1989 působil tři roky na československém velvyslanectví v USA jako ministerský rada pro kulturu a zdravotnictví. Po návratu učil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1996 až 2001 vedl katedru dějin umění a architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. V roce 2014 dostal od ministerstva kultury medaili Artis bohemiae amicis (Přátelé českého umění) za celoživotní práci v oblasti výtvarného umění. Byl také jedním ze zakladatelů Ceny Jindřicha Chalupeckého, která je určena českým výtvarníkům mladším 35 let.

Životní příběh Jiřího Šetlíka připomíná i projekt Paměť národa zachycující vzpomínky pamětníků 20. století.