Počasí decimuje i Jižní Koreu. Vlivem veder umírají lidé

Jihokorejská vláda začala monitorovat zdravotní problémy spojené s vedrem od 20. května. Dosud bylo zaznamenáno 11 úmrtí, která podle všeho způsobila vysoká teplota.

Pět z těchto úmrtí se stalo za poslední tři dny, konkrétně od pátku. Mezi oběťmi byly i dvě starší ženy, osmdesátiletá a šedesátiletá, které zkolabovaly při práci na farmě. Od pondělí bylo kvůli zdravotním komplikacím způsobeným vedrem hospitalizováno 386 lidí po celé zemi.

Velká část Jižní Koreje je již od minulého týdne sužována vlnou veder, s denními teplotami přesahujícími 35 stupňů Celsia a tzv. tropickými nocemi. Tato vedra přišla po období monzunových dešťů. Některé oblasti dokonce zaznamenaly denní teploty téměř 40 stupňů Celsia. Podle místních meteorologů by tato vedra měla trvat ještě přibližně deset dní.

Jak ukazuje vědecký výzkum, změna klimatu způsobuje, že vlny veder jsou delší, častější a intenzivnější. Poslední vlna veder způsobila, že teplota v Naí Dillí se vyrovnala dosavadnímu rekordu hlavního města – 49,2 stupněm Celsia z roku 2022.

I Thajsko zažilo v posledních týdnech neobvyklá horka, v důsledku kterých tamní úřady téměř denně vydávají příslušná varování. Od začátku roku přitom podlehlo úpalu už 61 lidí, což je více než za celý loňský rok, kdy takových úmrtí zaznamenali jen 37.

Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že klimatická změna vyvolaná lidmi způsobuje na Zemi častější, delší a intenzivnější vlny veder. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) letošní vedra ovlivňuje a zhoršuje i klimatický jev El Niňo, celá Asie se však zároveň otepluje rychleji, než je celosvětový průměr.

Asie přitom byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.

Loni byly globálně zaznamenány rekordně vysoké teploty. WMO ve zveřejněné zprávě o stavu klimatu píše, že Asie se otepluje mimořádně rychlým tempem oproti světovému průměru - loni v regionu zaznamenaly teploty o dva stupně Celsia vyšší ve srovnání s průměrem z období let 1961-1990.

Mimořádně vysoké průměrné teploty evidovaly od západní Sibiře po střední Asii a od východní Číny po Japonsko, ve kterém zažili v roce 2023 nejteplejší léto v historii měření.

"Mnohé země v regionu zažily v roce 2023 nejteplejší rok v historii, spolu se spoustou extrémních podmínek, od sucha a veder až po záplavy a bouře," uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová. Klimatická změna podle ní ještě více zhoršila frekvenci a závažnost takových událostí.

Vliv vln veder se podle WMO stává stále závažnější a tající ledovce ohrožují bezpečnost vody v budoucnosti. Za posledních několik desetiletí zaznamenali na ledovcích v asijských vysokohorských oblastech úbytek hmoty, což pokračovalo i loni na dvaceti z 22 monitorovaných ledovcích v regionu.

Minulý rok hlásili z Asie podle WMO až 79 katastrof spojených s povětrnostními jevy souvisejícími s vodou. Více než 80 procent z nich tvořily záplavy a bouře, které si vyžádaly více než 2000 obětí na životech a přímo postihly devět milionů lidí.

Rok 2024 přitom bude podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.