Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Podle zjištění listu The Guardian bylo palivo nakládáno v několika jihokorejských přístavech na celkem sedm tankerů, které uskutečnily čtrnáct plaveb do Ruska. Nejméně tři z těchto lodí se přitom nacházejí na sankčních seznamech Evropské unie či Velké Británie. V jednom z případů bylo palivo překládáno přímo na moři v jihokorejských vodách z lodi na loď, což je metoda, která se často využívá k maskování původu nákladu a obcházení oficiálních přístavních terminálů.

Expert na energetiku Isaac Levi z finského výzkumného centra CREA označil skutečnost, že tankery podléhající sankcím EU nakládají palivo v jihokorejských přístavech, za šokující. Podle jeho slov takové jednání zásadním způsobem podkopává mezinárodní sankční režim i deklarovanou podporu, kterou Soul poskytuje Kyjevu. Zjištění vrhá na Jižní Koreu nepříznivé světlo a staví ji do pozice slabého článku v západním úsilí o ekonomický tlak na Rusko.

Jižní Korea se od počátku ruské invaze snaží balancovat mezi podporou Ukrajiny a snahou neudržovat s Moskvou zcela přerušené vztahy. Přestože Soul poskytl Ukrajině humanitární pomoc, neforemné vojenské vybavení a příslib finančních úvěrů, dlouhodobě odmítá přímé dodávky smrtících zbraní. Současně se ukrajinsko-jihokorejské vztahy dostaly pod tlak i v souvislosti s kontroverzním předáním dvou severokorejských zajatců, které mělo podle jihokorejské strany zůstat utajeno.

Samotný vývoz paliva z jihokorejských přístavů pravděpodobně neporušuje tamní zákony. Sankční opatření Jižní Koreje vůči Rusku se totiž zaměřují především na přísné kontroly vývozu strojního zařízení, elektroniky a automobilů, zatímco obchod s ropnými produkty není vnitrostátně plně omezen. Z přístavních dokumentů navíc často nelze vyčíst, kdo je skutečným vlastníkem či prodejcem dodávaného paliva, což identifikaci zodpovědných subjektů značně komplikuje.

Rusko se ocitlo v deficitu pohonných hmot po opakovaných ukrajinských dronových útocích, které výrazně poškodily jeho rafinérské kapacity. Produkce nafty v zemi klesla meziročně téměř o třicet procent a Moskva byla nucena masivně zvýšit dovoz ropných produktů ze zahraničí. V srpnu dosáhl ruský námořní dovoz paliv rekordních 368 tisíc tun, přičemž Jižní Korea se na tomto objemu podílela z jedné třetiny a stala se po Indii druhým největším dodavatelem.

Jedním z klíčových plavidel zapojených do tohoto obchodu byl sankcionovaný tanker Layla, který z jihokorejského přístavu Ulsan přepravil do Vladivostoku 57 tisíc tun nafty. Posádka plavidla přitom při druhé plavbě úřadům tvrdila, že směřuje do Japonska. Podobně postupoval i tanker Astoria plující pod ruskou vlajkou, zatímco tanker Čongčchon přečerpal 26 tisíc tun paliva na volném moři od nesankcionovaného plavidla Celeste I a následně se vydal do Ruska, přestože jako cíl plavby deklaroval Singapur.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí se k přítomnosti sankcionovaných tankerů ve svých přístavech konkrétně nevyjádřilo. Ve svém prohlášení pouze uvedlo, že země aktivně podporuje mezinárodní úsilí o ukončení války a přísně vymáhá kontrolu vývozu u více než čtrnácti stovek položek. Britská diplomacie zopakovala svůj závazek monitorovat dodržování sankcí, nicméně neupřesnila, zda tuto problematiku s jihokorejskými partnery oficiálně otevřela.

Jihokorejská vláda následně oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.

Jihokorejské ministerstvo obchodu a celní správa ve společném prohlášení uvedly, že zpracované ropné produkty nespadají pod stávající jihokorejské vývozní kontroly vůči Rusku, které se zaměřují především na průmyslové stroje, elektroniku a vozila. Úřady zároveň zdůraznily, že samotné nakládání paliva v jihokorejských přístavech nepředstavuje porušení tamních zákonů a že nebylo oficiálně potvrzeno, zda vyvezená nafta či benzín pocházely přímo z jihokorejské produkce, neboť zboží neprošlo standardním vývozním celním řízením.

Kabinet v Soulu rovněž upozornil, že samotná skutečnost, kdy plavidlo nezamíří přímo do deklarované cílové země a místo toho změní směr do jiného státu, automaticky neznamená podvodné uvedení cíle. Podle úřadů uvedly tři sankcionované tankery jihokorejským orgánům jako cílové destinace Japonsko nebo Singapur, načež zamířily do Vladivostoku. Podobně postupoval i tanker Aram Chačaturjan plující pod ruskou vlajkou, který se na západních sankčních seznamech nenachází a po naložení v přístavu Ulsan rovněž uvedl jiný cílový přístav než Rusko.

Případ vyvolal diplomatické napětí mezi Soulem a Kyjevem. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uvedl, že lodní zásilky paliva jsou v ostrém kontrastu s oficiální sankční politikou Jižní Koreje. Jihokorejská prezidentská kancelář označila tato vyjádření za nepřesná a nevhodná a požádala ukrajinskou stranu, aby se zdržela veřejných výroků, které by mohly poškodit mezinárodní důvěryhodnost země. Ukrajinské ministerstvo zahraničí následně potvrdilo, že téma dodávek paliva bude řešit s jihokorejskými partnery prostřednictvím uzavřených diplomatických kanálů s cílem získat oficiální vysvětlení.