Je alkoholismus v genech? Vědci se přou, nové zjištění vystrašilo známého herce

"Tyto podmínky jsou charakterizovány klinickou mnohočetností a nemocností z hlediska psychiatrie," uvádějí Cassie Yuová a Jon McClellan z fakulty psychiatrie Washingtonské univerzity. "Kromě genetické náchylnosti ke zneužívání látek je tu i náchylnost vyvolaná vzájemným působením sociálních a kulturních faktorů. Proto jsou zvláště komplikované i studie, jejichž cílem je odhalit, které geny jsou zapojeny do přenosu zvýšeného rizika vývoje závislosti, nebo naopak ty faktory, které brání jejímu vzniku," konstatují.

Vědecká komunita obecně souhlasí s tím, že pro příbuzné v první linii, tedy i pro děti, skutečně existuje potenciální zvýšené riziko získat takovou genetickou výbavu, která určuje náchylnost k zneužívání různých látek, jako jsou opiáty, kokain, konopí a alkohol.

Na druhé straně je tu zapotřebí ještě dalších faktorů. "Zneužívání alkoholu, nikotinu a konopí je rovněž silně ovlivněno sociálními faktory, především v době dospívání, zatímco genetické faktory možná hrají významnější roli v tom, že zneužívání látek přetrvává a vzrůstá do dospělého věku," říkají vědci.

Současné poznatky o komplexní rovnováze mezi sociálními a genetickými faktory při určování úrovně rizika vývoje závislosti jsou plodem nedávných studií a ještě nemohou být považovány za definitivní.

Některé zjištěné poznatky se týkají například alkoholu. "Studie prováděné na dvojčatech a adoptovaných dětech nasvědčují tomu, že tu existuje významný genetický vliv pokud jde o závislost na alkoholu," říkají Yuová a McClellan.

"Děti osob trpících alkoholismem, které adoptovali jedinci nemající tento problém, tedy děti, které vyrůstaly v prostředí, kde nebylo ve zvyku pít alkohol, se ukázaly být vystaveny mnohem většímu riziku než děti, které se narodily lidem nemajícím problémy s alkoholem a které byly rovněž adoptované rodiči bez problémů s alkoholem," dodávají.

Geny, které jsou spojovány se sklonem k alkoholismu nebo užívání drog, mají samy o sobě jen malý účinek, uvádí Danielle Dicková z centra pro výzkum alkoholismu při Virginské univerzitě. "Jsou to pravděpodobně tisíce variant, které toto riziko ovlivňují a které nejsou nikdy všechny zastoupeny u jednoho jedince vykazujícího závislost," dodává.

Tedy prostou spojitost mezi genem a úrovní rizika závislosti je třeba považovat za nevěrohodnou. A to i proto, že k identifikaci specifických genů pro choroby tak geneticky složité je zapotřebí studií s rozsáhlými vzorky, které není snadné uskutečnit.