genetika

Co jsou vlčí hybridi vlastně zač? Vyhynutí je navždy, přesto je to de-extinkce, neshodnou se experti

Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila, že úspěšně vytvořila tři štěňata takzvaného pravlka obrovského, druhu, který vyhynul před zhruba 12 500 lety. Jedná se o vůbec první případ "de-extinkce", tedy obnovení vyhynulého zvířete, uvedla podle CNN firma se sídlem v Dallasu.

Objev nové mutace. Čeští vědci přispěli k výzkumu příčin vážné poruchy růstu

Významný krok k pochopení příčin závažné poruchy růstu udělal tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Odborníci popsali nové mutace, které vedou k poškození buňky.

Historický zvrat nejen v boji s koronavirem. Profesor oslavuje příchod vakcíny

NÁZOR - Začátkem srpna jsem se zapsal na klinické testy vakcíny proti koronaviru od společností Pfizer a BioNTech, které právě ohlásily její velmi slibné výsledky, přiznává Walter Isaacson v komentáři pro server Washington Post. Profesor historie z Tulane University dodává, že jde o zcela nový typ RNA vakcíny, který dosud nebyl použit.

Studie: Na průběh covidu-19 mají asi vliv i geny po neandrtálcích

Geny, které někteří lidé zdědili po dávných neandrtálských předcích, možná zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Vyplývá to ze studie evropských vědců, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature.

Proč jsou někteří lidé citlivější na bolest? Vysvětlení hledejme u neandrtálců

Mezi pozůstatky lidských genomů rozprostřených po celém světě můžeme najít i ty, jejichž původ sahá až do období neandrtálců, z nichž některé dokážou svého nositele učinit méně odolným vůči nemocem tím, že mu sníží práh bolesti. I tak ale není důvod k obavám, protože podle vědeckých odhadů tyto geny zdědilo ani ne procento lidí.

Průběh covidu-19 může ovlivnit krevní skupina a genetika, tvrdí studie

Závažnější průběh onemocnění covid-19 může záležet na krevní skupině nakaženého a dalších genetických faktorech, domnívají se evropští vědci. Koronavirem SARS-CoV-2 se snáze nakazí lidé s krevní skupinou A a nemoc se těchto lidí častěji prokazuje těžšími příznaky, vyplývá ze zjištění publikovaných v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Vědkyně objevily mutace naznačující účinnost genové terapie

Na účinnost drahé genové terapie CAR-T při léčbě leukémie mají vliv dva biomarkery. Popsaly je vědkyně z výzkumné skupiny Michala Šmídy z centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracovaly s odborníky z Fakultní nemocnice Brno a brněnské lékařské fakulty.

Kdyby byl koronavirus z laboratoře, bylo by to lepší. Mohou přijít horší choroby, tvrdí genetik

Spekulace o původu nového typu koronaviru v posledních dnech nabírají na obrátkách. Zatímco část vědců je přesvědčena, že má laboratorní původ, dosavadní studie nic takového neukázaly a přesvědčivé důkazy chybí. Biolog a genetik Jaroslav Petr ale tvrdí, že pokud by to byla pravda, byla by to lepší varianta.

Co s lidmi dělají cigarety? Nový objev vědců zjistil, že nehrozí jen rakovina a mrtvice

Vědci našli souvislost mezi kouřením tabáku a duševními chorobami. Podle nové studie mohou mít lidé, kteří kouří tabák, vyšší riziko vzniku deprese a schizofrenie. Tým vědců z University of Bristol ve Velké Británii uveřejnil na základě důkazů, že kouření může mít negativní vliv na duševní zdraví.

Habsburský ret - genetický trest za incest

Asi každému je jasné, že sňatky v blízké rodině nejsou zrovna ten nejlepší nápad. Jenomže členové mocných šlechtických rodů neměli vždy na výběr. Počet kandidátů kteří byli dostatečně urozený byl omezený, a naopak pro rod mohlo být výhodné, když se majetek zbytečně nerozděloval na stále menší části, ale naopak sjednocoval. Když to ale přeženete, nemusí to dopadnout dobře.

Vědci objevili „gen slepoty“. Neškodí zdaleka jen očím

Australský vědecký tým objevil pomyslný „gen slepoty“, který u rodin po celém světě způsobuje dědičné zrakové potíže. Bohužel však nejen je, gen totiž dokáže škodit i dalším orgánům lidského těla. Žádná účinná léčba přitom zatím neexistuje. O případu informuje server žurnál Genetics in Medicine.

Proč jsou někteří lidé stále hubení? Vědci přišli záhadě na kloub

Nová vědecká studie se zaměřila na to, proč jsou někteří lidé celý život hubení. Výsledky výzkumu odhalily, že za to částečně může jejich genetická výbava. Konkrétně jim chybí jim geny, které jsou jinak spojené s obezitou.

Je alkoholismus v genech? Vědci se přou, nové zjištění vystrašilo známého herce

Náchylnost ke zneužívání látek, jako jsou například drogy či alkohol, má svou genetickou složku. Toto zjištění vedlo herce Michaela Douglase k tomu, že vyjádřil znepokojení nad možným zvýšeným rizikem, jemuž mohou být vystaveny jeho děti, zvláště s přihlédnutím k tomu, že již jiní jeho rodinní příslušníci měli problémy se závislostí. Je to pochopitelné znepokojení, i když z vědeckého hlediska genetický přenos náchylnosti ke zneužívání látek není tak jednoduchý. Především proto, že dosud bylo identifikováno jen málo genetických variant, které utvářejí riziko zneužívání, píše italský deník Corriere della Sera.

Průlomová technologie: Rostlina s králičí DNA může čistit vzduch v domácnostech

Obyčejná pokojová rostlina s trochou králičí DNA by mohla pomoci snižovat znečištění vzduchu v domácnostech. Uvádí to nejnovější výzkum Washingtonské univerzity, na který upozorňuje britský deník The Guardian.

Matka jistá, otec nejistý? Nový objev mění pohled na dědičnost DNA

Až doposud se myslelo, že tuto mtDNA dědíme od matky. Jenomže nedávno se objevil případ pacienta, který měl podezření na dědičnou chorobu přenášenou skrze mtDNA. Při jejím zkoumání lékaři narazili na nestandardní věc – DNA byla z velké části zděděná po otci, a nikoliv pouze po matce, jak se doposud předpokládalo.

Chytrý po tatínkovi? Zapomeňte. Děti inteligenci dědí od maminek, tvrdí vědci

Rodiče se často hádají, po kom jejich ratolest vlastně je. V případě inteligence na to podle genetiků existuje jednoznačná odpověď. Inteligenci pravděpodobně dědíme z chromozomu X – tedy od maminek.

Lze sny "odoperovat"? Vědci rozlouskli záhadu spánku, odpověď byla nečekaně prostá

Uvažovali jste někdy na tím proč někteří lidé si dokáží sny pamatovat dlouho a stejně dobře jako reálné vzpomínky, zatímco jiní si sny nepamatují vůbec, či dokonce tvrdí, že se jim žádné nezdají? Podle nedávné studie jsou tyto rozdíly zakódované pouhými dvěma geny.

Můžete si vzít vlastního bratrance či sestřenici? A hrozí vašim dětem genetické problémy?

Víte, co mají společného královna Viktorie, Charles Darwin a Albert Einstein? Tyto známé historické osobnosti si vzali svého bratrance nebo sestřenici. A v historii nebyli zdaleka jediní. Je ale něco takového možné udělat dnes?

Co se stalo s lidstvem před 7000 roky? Záhada je zřejmě odhalena

Asi před 7 000 roky, tedy v neolitu, se stalo něco zvláštního s lidskou genetickou výbavou. Během následujících 2000 let se po celé Africe, Evropě a Asii zhroutila genetická rozmanitost chromozomu Y. Jako by na každých 17 žen byl pouze jeden muž, píše sciencealert.