Proč jsou někteří lidé citlivější na bolest? Vysvětlení hledejme u neandrtálců

Evoluční genetici se zabývali genetickou variací neandrtálské DNA a jejím možným vlivem na nervovou soustavu, pokud jde například o impulsy, reflexy a reakce na jiné vnější podněty. Zde právě došli k závěru, že zkoumaný gen způsobuje větší náchylnost vůči bolesti. Informoval o tom server Science Alert.

Podle analýzy databáze půl milionu současných britských genomů by cca 0,4 % lidí mohli mít v sobě zmutovanou kopii tohoto primitivního genu. Právě ti by také mohli mít nižší práh bolesti, a tím pádem i těžší průběh nemocí, než je tomu v případě průměrných Britů.

Jedná se o druh vědecké práce, s níž lidstvo mohlo začít až s nástupem moderní technologie, která umožňuje podrobnější zkoumání pozůstatků neandrtálských DNA.

Expertům se podařilo při bližším zkoumání genu objevit protein s názvem Nav1.7, který popisují studie Svante Pääby z Max Planck Institute for Evolutionary Antrophology v Lipsku a Huga Zeberga z Institutu Karolinska ve Stockholmu, a který je odpovědný za vyvolávání bolesti.

Nav1.7, který se nachází v membráně nervových buněk, funguje jako jakési pomyslné vstupní dveře pro sodík, což pak následně hraje zásadní roli při spouštění reakcí lidského organismu na vnější podněty, kterým se říká bolest.

Kdyby tomu tak nebylo, vůbec bychom necítili bolest a cítili se komfortněji, ale zároveň bychom hůře předcházeli různým úrazům. Různé variace zmiňované látky se ale chovají velmi zvláštně a vyvolávají reakci i v případech, kdy tomu není tak úplně zapotřebí. 

Navzdory náznakům, že neandrtálská forma Nav1.7 mohla mít za následek nižší práh bolestivosti, nemůžeme jednoduše konstatovat, že lidé, kteří více prožívají různá poranění a nemoci, nepřehánějí, jelikož pouze zdědili méně kvalitní geny. Vše potřebuje ještě podrobnější výzkum, aby se mohly dělat takové závěry.