Co se stalo s lidstvem před 7000 roky? Záhada je zřejmě odhalena

Nyní pomocí počítačového modelování vědci věří, že nalezli příčinu tohoto tajemného jevu: boj mezi patrilineálními klany.

Genetické rozmanitosti mezi lidmi nejsou nic zvláštního. Vycházejí z genetických modelů a projevují se ve všech společnostech. Poměrně často dochází k omezování jejich počtu. Většinou v důsledku nějaké katastrofy kdy se genofond společnosti omezí

Jev, který vědci nazvali neolitické omezení Y-chromozómů je od svého objevení v roce 2015 záhadou. Je to proto, že se pozorováno pouze na genech chromozomu Y, které se dědí z otce na syna, což znamená, že se týkalo pouze mužů.

To poukazovalo spíše na sociální než na přírodní příčinu. Mezi 12 000 a 8 000 lety se lidé přesouvali k zemědělské kultuře s patrilineálními strukturami (hlavou rodiny byl otec a jediným dědicem nejstarší syn). Mohlo to mít něco společného, položili si vědci otázku?

Ve skutečnosti pokles genetické rozmanitosti neznamená nutnost poklesu populace. Počet mužů mohl velmi dobře zůstat stejný, zatímco skupina mužů, kteří měli potomky, výrazně klesla.

To byl jeden ze scénářů navržených vědci v roce 2015. „Namísto přežití nejschopnějších v biologickém smyslu, vedle nahromadění bohatství a moci k zvýšení reprodukční úspěchů omezeného počtu sociálně vhodných mužů a jejich synů," vysvětlovala tehdy bioložka Melissa Wilson Sayresová z Arizonské státní univerzity.

Tian Čeng Zeng, sociolog u univerzity ve Stanfordu, nyní zpochybnili tuto hypotézu. On a jeho kolegové poukazují na to, že v rámci klanu se ženy mohly vdávat do jiných klanů, zatímco muži zůstali s vlastním klanem po celý život. To by znamenalo, že v rámci klanu je variace chromozomu Y omezovala. Nicméně to nevysvětluje, proč mezi různými klany existovaly tak malé rozdíly. Nicméně jestliže potyčky zničily celé klany, mohlo by to zničit mnoho mužských rodů. Tedy došlo ke zmenšení rozmanitosti chromozomu Y.

Počítačové modelování potvrdilo hodnověrnost tohoto scénáře. Simulace ukázaly, že války mezi patrilineálními klany, mezi kterými se ženy pohybovaly, ale muži zůstávali ve vlastních klanech, měly v průběhu času drastický vliv na rozmanitost chromozomů Y. Společenská struktura měla vliv na pohyb žen a mužů, a ženy se mohly dostat do jiného klanu i v případě války. Zatímco muži ve válkách a po poražení klanů umírali nebo skončili jako otroci, tak ženy přežily.  

„Naše teorie je podpořena poznatky z archeogenetiky a antropologické teorie," napsali vědci ve svém článku v časopise Nature Communications. Výzkumníci také spojují svojí teorie s pastýři. Zatímco zemědělci byli daleko více usazení a do bojů se vydávali minimálně, kočující pastýři bojovali mezi sebou téměř permanentně. To dokazuje i větší zachování rozmanitost v jihovýchodní Asii. A i přesto, že se populace zvyšovala, války a sociální překážky ve společnosti rozmanitost omezovaly.