Lidé necítí nosem? Nový objev vyděsil vědce

Naše chuťové smysly jsou kombinací chuti a vůně. Až dosud se proto předpokládalo, že se tyto dva smysly propojí až v mozku. Odborníci ale zjistili, že to není tak úplně pravda.

Naše chuťové buňky na jazyku totiž mají i čichové receptory. To naznačuje, že chuť a vůně se spojují už na jazyku. A do mozku pak putují spolu.

Vědci na tento objev přišli vcelku náhodou. Napadlo je, jestli by lidské jazyky byly schopné stejné funkce jako ty hadí. Hadi totiž čichají vzduch prostřednictvím jazyka, který vyplazují ven. Lidé sice nejsou schopni něčeho podobného a jazyk nedokáže nahradit nos, potravu ale cítit dokáže.

Vědci z Centra chemických chutí ve Philadelphii a z Univerzity v New Yorku využili genetické a biochemické metody pro studium lidských chuťových buněk. Zjistili, že obsahují mnoho stejných klíčových molekul, které se nacházejí i v čichových receptorech. Díky tomu dokázali, že chuťové buňky reagují na pachové molekuly stejným způsobem jako čichové buňky. 

Vědci jsou tak o kus blíž rozluštění tajemství, proč lidem některé jídlo chutná a některé ne. Nový výzkum navíc může výrazně pomoci lidem trpícím poruchou příjmu potravy. A nejen jim.

"Náš výzkum pomáhá vysvětlit, jak pachové molekuly modulují vnímání chuti. To může vést k rozvoji chuťových modifikátorů na bázi zápachu, které mohou pomoci v boji proti nadměrnému používání soli či tuků, což úzce souvisí s chorobami jako cukrovka nebo obezita," uvedl autor výzkumu, biolog Mehmet Hakan Ozdener. 

Podle vědců je to totiž právě čich, který rozeznává jednotlivé potraviny. Chuť je odpovědná za vyhodnocení nutriční hodnoty jídla a odhalení potenciální toxicity potraviny. Pokud by vědci dokázali mozek ošálit, mohli by mu pomocí objevených čichových receptorů například "namluvit", že jídlo je sladší, než ve skutečnosti je.