Lze sny "odoperovat"? Vědci rozlouskli záhadu spánku, odpověď byla nečekaně prostá

Uvažovali jste někdy na tím proč někteří lidé si dokáží sny pamatovat dlouho a stejně dobře jako reálné vzpomínky, zatímco jiní si sny nepamatují vůbec, či dokonce tvrdí, že se jim žádné nezdají? Podle nedávné studie jsou tyto rozdíly zakódované pouhými dvěma geny.

Hned na začátku je důležité podotknout, že výzkum se opírá o experimenty na myších a nikoli na lidech. Jak sami autoři výzkumu upozorňují, bylo by proto opravdu předčasné závěry experimentu vztahovat na lidskou populaci. Nicméně v japonském institutu RIKEN objevili dvojici genů, která přímo ovlivňuje množství REM fází spánku (z anglického rapid eye movement-spánek s rychlým pohybem očí). REM spánek je totiž psychology už dlouhou dobu spojován s živými sny. To je jeden z hlavních rozdílů oproti non-REM fází spánku.

Zpráva v Cell reports uvádí, že studie je důležitým krokem na cestě k vysvětlení role REM fáze pro organismus. Podle autorů leccos napovídá o samotné povaze a účelu snění. V tomto ohledu se ale vědci dostávají na velmi tenký led, protože jejich závěry do značné protiřečí dosavadnímu stavu znalostí.

Během normálně probíhajícího nočního odpočinku tělo opakovaně upadá do několika stadií REM a non-REM spánku, které se v průběhu noci několikrát vystřídají. Kromě toho, že REM spánek je spojován s přítomností snů, také platí, že pokud je člověk vzbuzen v průběhu REM fáze, je mnohem větší šance, že si bude právě probíhající sen pamatovat. Z toho plyne, že čím více REM spánku, tím větší šance na vnímání snu a také na to, že si člověk bude sen i dobře pamatovat. Na začátku REM fáze je přitom mozek doslova zaplaven neurotransmiterem nazvaným jako acetlylcholin.

Přestože je tento proces probíhající v neurální síti neuvěřitelně složitý, už dlouho se ví, že acetylcholin hraje klíčovou úlohu v regulaci REM spánku. A právě výše zmíněnému výzkumu se podařilo objevit dva geny Chrm1 a Chrm3 (že by byl název genů spjatý s citoslovcem chrápání?), které podle japonských výzkumníků pravděpodobně kódují kvantitu acetylcholinových receptorů. Pokud jsou jejich vývody pravdivé, byly by geny Chrm1 a Chrm3 přímo zodpovědné za množství REM spánku a tím pádem i snů.

Aby vědci potvrdili, že tyto geny ovlivňují fáze spánku se sny, modifikovali oba geny na pokusných myších. Když odstranili Chrm1 došlo k redukci a fragmentaci REM spánku, zatímco vyřazením Chrm3 omezili dobu nonREM spánku na prakticky nedetekovatelnou úroveň. Když vyřadili oba geny, pokusná myš prakticky přišla o veškerý REM spánek a dá se říct, že myši "odoperovali" sny.

Profesor Hiroki Ueda, hlavní autor studie, se nebál přímoo prohlásit „Objev, že geny Chrm1 Chrm3 hraji klíčovou roli při spánku otevírá další možnosti studia spánku a jeho buněčných nebo dokonce molekulární mechanismů. Jednou by měl umožnit jasnou definici stavu REM spánku, který byl od dob svého objevení považován za zvláštní a záhadný.“

Při pokusu ale došlo i na velmi nečekané zjištění. Kognitivní schopnosti myši zbavené REM fáze totiž přes všechny předpoklady nebyla nijak viditelně ovlivněny. REM spánek se přitom všeobecně považuje za jeden z nástrojů, který umožňuje mozku si uspořádat vzpomínky, emoce a utříbit naučené poznatky a zkušenosti získané v bdělém stavu. Pravda, mezi lidským a myším mozkem je opravdu velký rozdíl a je tedy možné (dokonce přímo pravděpodobné), že myší mozek nemá obdobně velké nároky na setřídění prožitých zkušeností jako ten lidský.

Podle vědeckého týmu lze jejich objev interpretovat i tak, že snění nemá ve skutečnosti žádný funkční význam a že jde pouze o vedlejší produkt mozkové aktivity během REM spánku. Takový závěr by znamenal úplně nový pohled na problematiku snění a silně by naboural řadu psychologických metod, které výklad snů mají za jeden ze základních diagnostických postupů. Navíc existuje řada experimentů, které prokazují, že časté přerušování spánku tak, aby nenastala snová REM fáze, má na člověka drastické dopady. Koneckonců to byla i často užíváná metoda týrání věznů v diktátorských režimech. Na obětech takové týrání totiž nebyly vidět známky žádného fyzického násilí.

Související

Štěňata pravlka obrovského

Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila, že úspěšně vytvořila tři štěňata takzvaného pravlka obrovského, druhu, který vyhynul před zhruba 12 500 lety. Jedná se o vůbec první případ "de-extinkce", tedy obnovení vyhynulého zvířete, uvedla podle CNN firma se sídlem v Dallasu.

Více souvisejících

genetika mozek spánek

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy