Uvažovali jste někdy na tím proč někteří lidé si dokáží sny pamatovat dlouho a stejně dobře jako reálné vzpomínky, zatímco jiní si sny nepamatují vůbec, či dokonce tvrdí, že se jim žádné nezdají? Podle nedávné studie jsou tyto rozdíly zakódované pouhými dvěma geny.
Hned na začátku je důležité podotknout, že výzkum se opírá o experimenty na myších a nikoli na lidech. Jak sami autoři výzkumu upozorňují, bylo by proto opravdu předčasné závěry experimentu vztahovat na lidskou populaci. Nicméně v japonském institutu RIKEN objevili dvojici genů, která přímo ovlivňuje množství REM fází spánku (z anglického rapid eye movement-spánek s rychlým pohybem očí). REM spánek je totiž psychology už dlouhou dobu spojován s živými sny. To je jeden z hlavních rozdílů oproti non-REM fází spánku.
Zpráva v Cell reports uvádí, že studie je důležitým krokem na cestě k vysvětlení role REM fáze pro organismus. Podle autorů leccos napovídá o samotné povaze a účelu snění. V tomto ohledu se ale vědci dostávají na velmi tenký led, protože jejich závěry do značné protiřečí dosavadnímu stavu znalostí.
Během normálně probíhajícího nočního odpočinku tělo opakovaně upadá do několika stadií REM a non-REM spánku, které se v průběhu noci několikrát vystřídají. Kromě toho, že REM spánek je spojován s přítomností snů, také platí, že pokud je člověk vzbuzen v průběhu REM fáze, je mnohem větší šance, že si bude právě probíhající sen pamatovat. Z toho plyne, že čím více REM spánku, tím větší šance na vnímání snu a také na to, že si člověk bude sen i dobře pamatovat. Na začátku REM fáze je přitom mozek doslova zaplaven neurotransmiterem nazvaným jako acetlylcholin.
Přestože je tento proces probíhající v neurální síti neuvěřitelně složitý, už dlouho se ví, že acetylcholin hraje klíčovou úlohu v regulaci REM spánku. A právě výše zmíněnému výzkumu se podařilo objevit dva geny Chrm1 a Chrm3 (že by byl název genů spjatý s citoslovcem chrápání?), které podle japonských výzkumníků pravděpodobně kódují kvantitu acetylcholinových receptorů. Pokud jsou jejich vývody pravdivé, byly by geny Chrm1 a Chrm3 přímo zodpovědné za množství REM spánku a tím pádem i snů.
Aby vědci potvrdili, že tyto geny ovlivňují fáze spánku se sny, modifikovali oba geny na pokusných myších. Když odstranili Chrm1 došlo k redukci a fragmentaci REM spánku, zatímco vyřazením Chrm3 omezili dobu nonREM spánku na prakticky nedetekovatelnou úroveň. Když vyřadili oba geny, pokusná myš prakticky přišla o veškerý REM spánek a dá se říct, že myši "odoperovali" sny.
Profesor Hiroki Ueda, hlavní autor studie, se nebál přímoo prohlásit „Objev, že geny Chrm1 Chrm3 hraji klíčovou roli při spánku otevírá další možnosti studia spánku a jeho buněčných nebo dokonce molekulární mechanismů. Jednou by měl umožnit jasnou definici stavu REM spánku, který byl od dob svého objevení považován za zvláštní a záhadný.“
Při pokusu ale došlo i na velmi nečekané zjištění. Kognitivní schopnosti myši zbavené REM fáze totiž přes všechny předpoklady nebyla nijak viditelně ovlivněny. REM spánek se přitom všeobecně považuje za jeden z nástrojů, který umožňuje mozku si uspořádat vzpomínky, emoce a utříbit naučené poznatky a zkušenosti získané v bdělém stavu. Pravda, mezi lidským a myším mozkem je opravdu velký rozdíl a je tedy možné (dokonce přímo pravděpodobné), že myší mozek nemá obdobně velké nároky na setřídění prožitých zkušeností jako ten lidský.
Podle vědeckého týmu lze jejich objev interpretovat i tak, že snění nemá ve skutečnosti žádný funkční význam a že jde pouze o vedlejší produkt mozkové aktivity během REM spánku. Takový závěr by znamenal úplně nový pohled na problematiku snění a silně by naboural řadu psychologických metod, které výklad snů mají za jeden ze základních diagnostických postupů. Navíc existuje řada experimentů, které prokazují, že časté přerušování spánku tak, aby nenastala snová REM fáze, má na člověka drastické dopady. Koneckonců to byla i často užíváná metoda týrání věznů v diktátorských režimech. Na obětech takové týrání totiž nebyly vidět známky žádného fyzického násilí.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Co jsou vlčí hybridi vlastně zač? Vyhynutí je navždy, přesto je to de-extinkce, neshodnou se experti
Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 51 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 4 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Zdroj: Libor Novák