Zachrání Paříž před oteplováním vysazování stromů? Projekt vyvolává pochybnosti

Strategie vytváření "čerstvějšího" ovzduší ve městě, kterou obhajuje starostka Anne Hidalgová, má vést k budování parků, zahrad a vysazování zeleně s cílem snížit teplotu.

Projekt předpokládá vybudování 30 hektarů dalších zelených ploch a výsadbu 20.000 nových stromů v letech 2014 až 2020. Počítá i se zpřístupněním devíti hektarů bývalé železnice veřejnosti koncem léta a s vytvořením 28 školních dvorů s vysazenou zelení a čtyř "městských lesů", na nichž započnou práce příští rok, uvádí zástupce starostky pro urbanistiku Jean-Louis Missika.

Cooling down in Paris yesterday under record-breaking heat - 42.6 °C reached, a new all-time record. Video via Jurnal de Vreme pic.twitter.com/LWfa6UgeLy

Podle studie Curyšské univerzity věnované 520 velkým městům ve světě zažijí města s dosud mírnými teplotami změnu klimatu rovnající se jejich přemístění o 1000 kilometrů směrem na jih. Léta a zimy budou teplejší, o 3,5 až 4,7 stupně Celsia.

V centru Paříže byla loni v létě naměřena při zemi teplota 65 stupňů Celsia.

Město Paříž slibuje, že do roku 2020 odstraní asfalt ze 12,5 hektaru. Ve městě se totiž mohou kvůli asfaltu vytvářet ostrůvky tepla, neboť výše teploty závisí na charakteru plochy. Tato mikroklimata prohlubují efekt vedra, vysvětluje Vincent Viguié z Národního centra pro výzkum klimatu a rozvoje.

Radnice chce vytvořit jakási útočiště před vedrem výsadbou stromů za Operou Garnier a na severním prostoru za Lyonským nádražím na východě metropole a výsadbou trávy na jedné ze dvou cest podél břehů Seiny. Městský les má vzniknout v srdci Paříže v prostoru před radnicí.

Radnice dosud nezveřejnila ani přesný harmonogram, ani rozpočet na tyto projekty. Podle centristického poslance Pierra-Yvese Bournazela, kandidáta na starostu pro rok 2020, městské lesy neexistují. Vincent Viguié upřesňuje, že "pokud je mi známo, neexistuje definice toho, co městský les znamená z vědeckého hlediska".

Přesto vychvaluje příznivý vliv vegetace na snižování teploty. Rostliny skýtají stín a osvěžují vzduch kolem sebe, když jsou zalévány. Voda se vypařuje, a to snižuje teplotu.

Snižovat teplotu umožňuje i nahrazování asfaltu jinými plochami, například osázenými rostlinami. Zelená barva rostlin absorbuje méně tepla než černý asfalt.

Myšlenka odstranit asfalt a vysadit stromy k osvěžení vzduchu se ve Francii rozšířila po vedrech z roku 2003.

Paříž není jediná, kdo chce využívat rostlin. New York vysadil v roce 2016 více než milion stromů. Radnice v Bordeaux nedávno oznámila, že do roku 2025 vysadí 20.000 stromů.

Na vysazování zeleně v Paříži však není jednotný názor. Obyvatelé kritizují náklady a zvyšování počtu stavenišť, ale i omezení prostoru vyčleněného pro silniční provoz.

"V kontextu klimatických změn má skutečně smysl omezovat prostor pro automobily, pokud budou navržena alternativní řešení dopravy," říká Vincent Viguié.