Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Během minulé středy, kdy Francie zaznamenala svůj historicky nejteplejší den s teplotami přesahujícími 40 °C, zemřelo přes 1 200 lidí. Ve čtvrtek i v pátek pak denní počet úmrtí vystoupal na více než 1 400 případů, přičemž běžný jarní průměr se přitom pohybuje mezi 900 až 1 000 zemřelými za den.

Celých 85 procent z dosud registrovaných obětí tvoří lidé starší 65 let, přičemž nejvýraznější nárůst úmrtnosti – přibližně o 40 procent – postihl lidi umírající v domácím prostředí, a to zejména v pařížském regionu. Nedostatek elektronické registrace úmrtí v domovech pro seniory a v soukromých bytech způsobuje zpoždění při sčítání obětí, takže úřady otevřeně varují, že konečná bilance bude mnohem tragičtější. Současná krize rozsahem a extrémními nočními i denními teplotami překonává i dosud nejhorší vlnu veder z roku 2003, která tehdy stála život 15 000 obyvatel. V loňském roce si horké léto ve Francii vyžádalo 5 700 obětí.

Vzhledem k úplnému naplnění kapacit v metropoli a jejím okolí jsou pohřební služby nuceny odmítat stovky telefonátů od truchlících rodin, protože nemají těla zesnulých kam ukládat. Pařížská radnice sice nechala operativně instalovat dvě provizorní chladicí jednotky a městské nemocnice poskytly dalších padesát míst, tato opatření však zdaleka nestačí.

Pohřební ústavy v hlavním městě tak musí převážet těla zesnulých do skladovacích prostor v jiných regionech, například až do osmdesát kilometrů vzdáleného města Chartres. Zástupci pohřebního sektoru proto žádají úřady o povolení k umístění mobilních chladicích kontejnerů na volná prostranství, například v blízkosti letiště Orly.

Pracovníci v pohřebnictví vyjadřují obavy, že se společnost dostatečně nepoučila z předchozích tragických let. Většina nalezených obětí podle jejich zkušeností žila v naprosté sociální izolaci a v bytech bez jakékoli pomoci. Odborníci i pamětníci krize z roku 2003 proto apelují na obnovu sousedské solidarity a nutnost pravidelné kontroly osamocených seniorů, zda dodržují pitný režim a jsou v pořádku. S postupujícími roky se totiž na rizika extrémního počasí zapomnělo, přestože současný stav ukazuje, že situace může být s každou další vlnou veder ještě horší.