Češi budou moci za pár dní pozorovat kometu pouhýma očima

"V tuto chvíli je kometa opravdu velmi jasná, ale lidé ji neuvidí, protože je v podstatě na denní obloze. Je vidět jen časně z rána, třeba půl hodiny před východem Slunce. V té době je obloha tak světlá, že ji očima nenajdete," řekl Horálek s tím, že se čeká, až se kometa vzdálí od Slunce. Laickému pozorování v počátcích nebude přát ani Měsíc, který 5. července dojde do fáze úplňku.

"Kometa by mohla být dobře viditelná v druhé polovině příštího týdne. Tehdy bude už poměrně vysoko nad obzorem a pozorovatelná v podstatě nad severním obzorem," popsal astronom. Vzhledem k dobrému vývoji je podle něj šance na to, že kometu lidé spatří pouhým okem zhruba 80 procent. A to na ranní i večerní obloze. Podle odborníků by ji lidé mohli pozorovat až do prvního srpnového týdne.

Vědci kometu objevili dalekohledem NEOWISE 27. března letošního roku. Dlouho se však zdráhali očekávat od ní "něco víc". Vývoj několika dalších nadějných komet, včetně C/2019 Y4 (ATLAS), která se na jaře rozpadla, totiž přinesl zklamání.

O působivou podívanou se teď na obloze starají planety Jupiter a Saturn. "To jsou opravdu mimořádně jasné objekty viditelné v podstatě celou noc. Jsou také poměrně blízko od sebe. Jupiter je nepřehlédnutelný - nejjasnější objekt na obloze po téměř celou noc, Saturn je potom slabší," popsal Horálek a přidal další tip. "Pokud člověk vydrží, tak třeba už ve dvě hodiny ráno je na jihovýchodě další jasný objekt - Mars. Když chce spatřit čtyři jasné planety, je třeba počkat, řekněme, do půl čtvrté ráno. Tehdy vychází jasná Venuše."

Astronom upozornil na to, že je stále také velká šance spatřit na obloze takzvaná noční svítící oblaka. "Viditelnost tohoto zvláštního úkazu nastane tak, že Slunce zapadne a jak klesá níž a níž pod obzor, nasvětluje mraky "odspodu"," podotkl astronom. Tyto mraky jsou podle jeho slov nesmírně vysoko, asi 85 kilometrů nad zemí, což je zhruba sedmkrát více než běžná oblačnost. "Není to tedy typická oblačnost složená z vlhkosti, dodnes se hádá, co přesně to způsobuje. S největší pravděpodobností se jedná o meteorický, nebo částečně meteorický prach, na který se nabalují ledové částečky vysoko v atmosféře a vytvářejí "závoje," uvedl astronom. "A potom, když je člověk spatří očima, tak vypadají jako elektricky modré svítící mraky na pohledu vůči hvězdám," dodal Horálek.