Zahájí USA další ničivou válku? Politolog varuje před katastrofou

Možnost číslo jedna - sankce

"První (možností) je návrat sankcí. Řekněme, že americký Kongres v červnu zamítne konečnou dohodu, na které se všichni shodli. Co pak? Současný sankční režim vůči Íránu je téměř bezprecedentní v tom, že ho podporují všechny významné světové mocnosti a íránští sousedé. Sankce se většinou postupem času rozvolní. Pokud ostatní země dospějí k názoru, že Írán učinil rozumnou nabídku, kterou Spojené státy odmítly, je nepravděpodobné, že budou pokračovat v podpoře přísného sankčního režimu. Většina studií potvrzuje, že je to právě multilaterální aspekt protiíránských sankcí, který je činí efektivními," míní politolog.  

"Země by rády nakupovaly íránskou ropu, která má tendenci být prodávána se slevou. Klíčovým hráčem je zde zřejmě Peking. Zatímco se Západ Íránu vyhýbal, země prohloubila své hospodářský styky s Čínou. Studie Rand z roku 2012 uvádí, že v průběhu několika uplynulých let se Čína stala největším odběratelem íránské ropy a jeho hlavním hospodářským partnerem. Čína mohla vidět v západní izolaci Íránu příležitost k navázání zvláštního vztahu s touto zemí a rozvíjet její potenciálně velmi silné hospodářství," připomíná Zakaria.  

"Avšak pokud sankce vydrží, Írán bude mít problémy. Ceny ropy se propadají a íránské zdroje krvácí v Sýrii a Iráku (a také v Jemenu, byť zde zřejmě méně). Írán je hrdá, nacionalistická země. V minulosti překonala četné výzvy - například íránsko-iráckou válku,  osmiletý brutální konflikt, s útoky chemických zbraní a půlmilionem mrtvých - přesto ten tlak skutečně pocítí," myslí si expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Zastaví pokračující sankce jaderný program? To je velmi nepravděpodobné. Po dvě desetiletí Írán rozšiřoval svůj jaderný výzkum i pod sankcemi. V roce 2003 měl méně než 200 centrifug. Dnes jich má 19 tisíc. Sankce jsou nyní přísnější - je otázkou zda vydrží - ale íránské jaderné základy jsou mnohem větší. Mějme na paměti, že Írán začal ukazovat svůj aktivní zájem o jaderný program již v 50. letech. Nyní má tisíce jaderných vědců a techniků, kteří pracují v této oblasti," deklaruje Zakaria.

Možnost číslo dvě - vojenský úder

"To nás vede k druhé možnosti - vojenskému útoku. Lidé hovoří o podobném útoku na Írán, jaký podnikl Izrael v roce 1981 na irácký reaktor a v roce 2007 na syrské zařízení. V těchto případech se však jednalo o osamocené objekty. Naproti tomu má Írán rozsáhlý jaderný průmysl zahrnující mnoho zařízení napříč zemí, přičemž některé se nachází blízko obydlených oblastí, jiné v hornatém terénu. Spojené státy by mohly efektivně zahájit válku s Íránem, zničit jeho protivzdušnou obranu a následně podniknout desítky, možná stovky úderů na tato zařízení. Bombardéry by byly vyzbrojeny silnými náložemi likvidujícími budovy, reaktory a laboratoře, ale zároveň působícími značné vedlejší škody," varuje politolog.     

"Jaký by byl efekt takového útoku? Ať je jakákoliv země bombardována zahraničními silami, lidé mají tendenci semknout se kolem režimu. Islámská republika by zřejmě získala větší domácí podporu. Zároveň by odpověděla na mnoha frontách, skrze své spojence v Afghánistánu, Iráku, Libanonu či jinde. Odvetné útoky by zřejmě mířily na americké vojáky a jejich spojence," předpovídá odborník.    

"Útok by zřejmě znamenal rozštěpení mezinárodní koalice proti Íránu. Rusko, Čína a mnoho dalších zemí by ho odsoudily. Írán by byl považován za oběť nevyprovokované invaze. Sankce by se zhroutily. Jaderný program by sice byl zničen, ale Írán by ho začal budovat znovu. I v současném sankčním režimu Íránu plynou desítky miliard dolarů z příjmů z ropy, což je dostatek k obnovení (zničených) zařízení," uvádí komentář.

"A nakonec, pokud by byl napaden, Teherán by se dožadoval prostředků k odstrašení od takového útoku v budoucnu a urychlil by nikoliv pouze svůj jaderný program, ale přímý vývoj atomové zbraně. Bývalý americký vyslanec v OSN John Bolton ve svém komentáři volajícím po válce s Íránem tvrdí, že vojenský útok by měl být kombinován s energickou americkou podporou íránské opozici s cílem změnit režim v Teheránu. Ale bombardování a následné výhrůžky zničením Islámské republiky by zřejmě měly přesně opačný efekt - vláda by doma posílila a získala racionální důvod opatřit si prostředky jaderného odstrašení," varuje závěrem Zakaria.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.