ANALÝZA | Jak zachránit Evropskou unii? Italští politici mají recept, Macron se Scholzem se přou

Evropská unie má ve svých řadách už od svého založení dva pomyslné lídry. Německo a Francie mají výrazný vliv na tvorbu unijních politik odnepaměti. Tento týden se ale lídři obou zemí do sebe nepříjemně pustili. Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že EU do dvou až tří let „může zemřít“ pokud bude pokračovat v „klasické agendě volné ho obchodu“.

Macron zdůraznil potřebu většího protekcionismu, načež německý kancléř Olaf Scholz opáčil, že snaha chránit unijní průmysl před nekalými obchodními praktikami „nesmí vést k tomu, že si budeme škodit sami“.

Oba lídři se neshodnou na důležitých otázkách, mezi které patří cla na dovoz z Číny nebo obchodní vyjednávání s jihoamerickými zeměmi. Francie například podpořila vyšetřování týkající se dotovaných čínských elektromobilů, což vedlo k zavedení prozatímních cel.

Německo, které je k obchodu s Pekingem daleko otevřenější, varovalo před tím, že se tento krok může vymstít. „Prostě nemáme stejné zájmy. Nemáme stejné priority, francouzský automobilový průmysl nevyváží do Číny, nebo jen velmi málo. Zatímco věci jako krize Volkswagenu znepokojují v Německu každého,“ vysvětlil předseda francouzsko-německé senátní skupiny přátelství Ronan Le Gleut.

Do rozmíšky mezi Francouzi a Němci se přirozeně přidaly i další členské státy. Maďarský premiér Viktor Orbán podle stanice ABC kritizoval přístup Francie a plánované uvalení vysokých tarifů na čínské elektromobily. „To, k čemu nás nutí, co dělá Evropská unie, je ekonomická studená válka. To je to nejhorší, co se Evropě může stát. Pokud to bude pokračovat, evropská ekonomika zemře,“ varoval.

Někdejší italský premiér Enrico Letta v nové zprávě varoval před stavem jednotného evropského trhu, jak informoval server Financial Times. „Problémem je, že v tomto světě jsme příliš malí. A pokud nebudeme interagovat, budeme upadat,“ naznačil Ital.

Upozornil na „setrvačnost v oblasti jednotného trhu“, která bude znamenat úpadek. „Spojené státy využívají svůj jednotný trh. A my ne,“ zdůraznil Letta. Hospodářský vliv EU vedle USA překonává také Čína.

Brusel podle něj potřebuje využít dalších pět let k tomu, aby pokračoval v integraci národních trhů finančních služeb, energetiky a telekomunikací. „Existovala falešná komunikace, kterou jsme měli dvacet nebo třicet let. Není to jednotný trh,“ podotkl.

„Pokud nejste schopni integrovat jednotný trh v oblasti energetiky, financí a telekomunikací, nemáte žádnou ekonomickou bezpečnost,“ popsal Letta.

Integrace v těchto oblastech může podle italského politika uvolnit více prostředků na jiné unijní priority. „Pokud nebudeme schopni dát odpověď na otázku, jak financovat ekologický přechod, rozšíření a nové bezpečnostní potřeby, bude velmi, velmi složité vyhnout se sociální a politické odezvě,“ přiblížil.

Obvinil EU z „monumentální chyby“ v energetické politice, která měla způsobit zaostávání za Čínou a USA. Vyzval, aby EU na cestě ke zotavení vypracovala nový průmyslový generální plán.

Nelze spoléhat pouze na veřejné finance. „Pokud nenajdeme způsob, jak využít soukromé peníze, tyto potřeby nebudou pokryty. Bylo by velmi složité najít řešení založené pouze na veřejných penězích,“ upozornil Ital s tím, že se unijní rozpočet musí zvýšit nad dosavadní jedno procento HDP.

Připomněl i potenciální opětovný nástup exprezidenta Donalda Trumpa do čela Bílého domu. „Trump 2 bude jiný než Trump 1. Jednotný trh na začátku byl pro malý svět, nyní potřebujeme jednotný trh se zuby pro velký svět,“ vysvětlil Letta.

Plán na posílení konkurenceschopnosti EU představil během září někdejší italský premiér a bývalá guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Zdůraznil, že EU se musí zaměřit na tři klíčové oblasti: překonání inovačního deficitu ve srovnání s USA a Čínou; vypracování plánu, který propojí cíl dekarbonizace se zvyšováním konkurenceschopnosti; a posílení evropské bezpečnosti s cílem snížit závislost na zahraničních ekonomických mocnostech.

Budoucnost EU shrnul do tří možností: rozpad, paralýza, nebo integrace. Podle Draghiho zachování evropského způsobu života závisí na zlepšení konkurenceschopnosti, což vyžaduje hlubší spolupráci a integraci mezi evropskými státy.

V následné diskusi po Draghiho prezentaci mnozí europoslanci souhlasili s jeho závěry, že evropská ekonomika potřebuje rychlou změnu kurzu. Zdůraznili, že EU by měla klást důraz na hospodářskou soutěž a inovace v klíčových průmyslových odvětvích a podporovat větší veřejné i soukromé investice do sociální, zelené a digitální transformace.

Část poslanců se vyslovila pro větší suverenitu a volnější tržní podmínky, zatímco jiní varovali, že boj proti klimatickým změnám oslabuje ekonomiku EU. Další zákonodárci argumentovali, že růst je možný pouze prostřednictvím čistých inovativních technologií a sociálních investic, které pomohou občanům přizpůsobit jejich dovednosti.