Zelenskyj: Na jednání jsme pozvali i Trumpa. Pokud Putin nepřijede, nechce ukončit válku

„Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to jasný signál, že nechce ukončit válku,“ řekl Zelenskyj. Upřesnil, že bude připraven jednat buď v Ankaře, kde se má setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, nebo v Istanbulu, pokud by si Moskva zvolila tento alternativní formát.

O víkendu Putin navrhl bilaterální setkání právě v Istanbulu, avšak současně odmítl požadavek Ukrajiny a jejích spojenců na okamžité příměří, které mělo začít nejpozději v pondělí. V opačném případě měla Rusko čekat nová vlna sankcí. Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin rozhovorů osobně zúčastní – spíše se počítá s tím, že vyšle delegaci vedenou vysokými představiteli.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k tomu v úterý pouze uvedl, že „ruská strana se na jednání připravuje“, ale další podrobnosti odmítl komentovat.

Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, tlačí na Ukrajinu, aby se rozhovorů v Turecku účastnila, zatímco řada evropských lídrů žádá, aby Rusko nejprve souhlasilo s měsíčním příměřím. Trump zatím neoznámil, zda se sám jednání zúčastní, ale v pondělí naznačil, že by mohl do Turecka vycestovat, čímž by výrazně zvýšil váhu chystaného summitu.

Zelenskyj potvrdil, že Trump byl na jednání pozván: „Jeho přítomnost by mohla Putina motivovat, aby přiletěl.“ Podle agentury Reuters do Istanbulu každopádně dorazí Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg.

„Udělám vše pro to, abychom dosáhli příměří – jednat musím s Putinem, protože jen on může rozhodnout,“ řekl Zelenskyj s tím, že pokud se ruský prezident rozhovorům vyhne, měl by Washington okamžitě uvalit nejtvrdší možné sankce. „Putin se bojí přímého jednání se mnou,“ dodal.

Přestože Kreml oficiálně nepotvrdil Putinovu účast, z Moskvy zaznívají známé tvrdé požadavky. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Rusko v Istanbulu hodlá znovu otevřít otázky „denacifikace kyjevského režimu“ a „kořenových příčin války“. Tím s největší pravděpodobností míní úplné zastavení vojenské pomoci Ukrajině a přiznání ruské kontroly nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi, které Moskva v roce 2022 nelegálně anektovala.

Putin a Zelenskyj se osobně setkali pouze jednou – v roce 2019. Od té doby Kreml opakovaně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta.

Evropské státy v úterý reagovaly zdrženlivě na to, že vypršelo ultimátum požadující příměří, které podporovaly. Ještě o víkendu do Kyjeva přijeli lídři Británie, Francie, Německa a Polska, aby osobně apelovali na zahájení příměří.

Německý kancléř Friedrich Merz, který se v úterý setkal se svým řeckým protějškem v Berlíně, znovu podpořil výzvu k okamžitému příměří a varoval, že pokud tento týden nenastane žádný pokrok, bude Evropa usilovat o výrazné zpřísnění sankcí proti Moskvě.

„Čekáme na Putinovo rozhodnutí,“ uvedl Merz. „Zelenskyj udělal vstřícný krok, ale teď je míč na straně Ruska.“