Zatímco svět řeší Ukrajinu, Trump v tichosti přetváří globální strategii USA. Zaměřuje se na pět klíčových uzlů

Zatímco kritici Trumpa obviňují z arogance a historické neznalosti – zejména kvůli jeho snahám o vliv v Suezu, který USA nikdy nevybudovaly – server National Interest tvrdí, že jde o projev bystrého strategického uvažování. Trump podle něj navazuje na myšlenky britského admirála Jacka Fishera, který před první světovou válkou vyzdvihl pět klíčových námořních „klíčů“: Dover, Gibraltarský průliv, Suez, Singapur a mys Dobré naděje.

V dnešním kontextu je pět „Trumpových klíčů“ následujících:

1. Panamský průplav
Tato transoceánská cesta zajišťuje 5–6 % světového obchodu, ale pro USA je to až 40 % veškerého kontejnerového pohybu. Rozšíření průplavu v roce 2016 zdvojnásobilo jeho kapacitu, což z něj činí nepostradatelnou infrastrukturu pro americké dodavatelské řetězce a vojenskou mobilitu. Vzhledem k rostoucímu vlivu Číny v Latinské Americe je zajištění svobodného přístupu pro USA naprosto zásadní.

2. Suezský průplav
Druhá nejdůležitější trasa pro americké zájmy – tvoří 12 % světového obchodu a 30 % veškeré kontejnerové dopravy. Americké námořnictvo ho využívá až padesátkrát ročně. Kontrola přístupu je životně důležitá pro operace v oblasti Středozemního moře, Blízkého východu a Rudého moře, zejména při podpoře spojenců jako Izrael.

3. Bab el-Mandebský průliv
Spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Výpadky způsobené útoky Húsíjů ukázaly, jak snadno může být tato tepna zablokována. Průliv je rovněž blízko čínské vojenské základny v Džibuti – vůbec největší mimo Čínu. Trumpova strategie proto sází na pravidelnou přítomnost amerického námořnictva a spolupráci se spojenci jako Izrael, Saúdská Arábie a Indie, aby se zabránilo proměně této oblasti v „čínské jezero“.

4. Malacký průliv
Klíčová cesta mezi Jihočínským mořem a Indickým oceánem, kterou denně proplouvá až třetina světové lodní dopravy. Je nezbytný pro ekonomiky Číny a Japonska. Zatímco předchozí administrativy přenechaly tuto oblast čínskému vlivu, Trump plánuje obnovit rovnováhu a posílit americkou přítomnost, aby se předešlo destabilizaci celého regionu.

5. Severozápadní průjezd
Tato nově významná trasa vede z Baffinova zálivu k Beaufortovu moři a vzniká díky tání arktického ledu. I když není zcela bez ledu a je nevhodná pro časově náročné náklady, její strategický význam prudce stoupá. Region je dějištěm soupeření mezi Čínou, Ruskem, Kanadou a USA. Americká vojenská přítomnost je zde klíčová, což podle autora vysvětluje zájem Trumpovy administrativy o akvizici Grónska.

Ačkoli dnešní americké námořnictvo nemá impérium k obraně jako někdejší Royal Navy, role USA jako garanta světového obchodu zůstává. Podle autora by ignorování těchto strategických průlivů a ponechání iniciativy Číně nebo Rusku znamenalo ohrožení nejen amerických zájmů, ale i stability globální ekonomiky.