První vystoupení od uzavření příměří: Si Ťin-pching Trumpa obvinil z šikany a popsal, co mohlo následovat

Čínský prezident Si Ťin-pching se ostře vymezil proti „šikaně“ a „hegemonismu“ ve svém prvním veřejném vystoupení od chvíle, kdy Spojené státy a Čína ohlásily dočasné celní příměří, které má na 90 dní zmírnit napětí v jejich obchodní válce.

Na summitu s představiteli Latinské Ameriky a Karibiku, kterého se v Pekingu zúčastnili mimo jiné prezidenti Brazílie, Kolumbie a Chile, Si varoval, že „ve válkách o cla a obchod neexistují vítězové“. Podle něj vede šikana a snahy o nadvládu ostatních pouze k sebestředné izolaci.

„Velké změny, jaké svět nezažil za posledních sto let, se zrychlují. To činí jednotu a spolupráci mezi národy nepostradatelnou,“ uvedl Si, přičemž se nepřímo vymezil vůči politice amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Jeho projev následoval den poté, co USA a Čína oznámily výrazné snížení cel – Washington sníží cla na čínské zboží ze 145 % na 30 %, Peking naopak na americké zboží z 125 % na 10 %. Přestože Spojené státy ponechají některá cla v platnosti, především ta související s fentanylem, obě země se zároveň zavázaly ke zmírnění dalších protiopatření.

Zatímco Bílý dům slaví dohodu jako důkaz Trumpových „bezkonkurenčních vyjednávacích schopností“, čínská státní média ji prezentují jako „obrovské vítězství“ Pekingu a potvrzení účinnosti jeho tvrdé linie. Podle účtu Yuyuan Tantian spojeného se státní televizí CCTV „čínská odvetná opatření výrazně zasáhla Spojené státy a donutily je ustoupit“.

Na rozdíl od jiných zemí, které po Trumpově oznámení nových cel 2. dubna rychle usilovaly o dohody, Čína zvolila neústupnou strategii a reagovala tvrdými protiopatřeními. Přes měsíc platila na obou stranách extrémně vysoká cla, která ekonomicky zasáhla jak USA, tak Čínu.

Diplomatická ofenziva Číny

Si Ťin-pching zároveň využil summit k dalšímu posílení vlivu Číny v Latinské Americe – oblasti, kterou se Trump snaží více přivést pod americký vliv. Čínský prezident prohlásil, že obchod mezi Čínou a regionem loni poprvé přesáhl 500 miliard dolarů.

Vystoupil na zahájení čtvrtého ministerského setkání Fóra Čína-CELAC, které vzniklo v roce 2014 s cílem posílit čínské vazby s Latinskou Amerikou a Karibikem a nabídnout alternativu k dominanci USA v regionu.

„Země Latinské Ameriky, Karibiku a Čína jsou důležitými členy globálního Jihu. Nezávislost a autonomie jsou naší slavnou tradicí. Rozvoj a obroda naším právem. A spravedlnost naším společným cílem,“ řekl Si.

V době, kdy svět čelí „geopolitickému napětí, rozdělování do bloků, jednostrannosti a protekcionismu“, je podle něj Čína připravena spojit síly se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku.

Si zároveň slíbil regionu výhodné úvěrové linky v hodnotě 66 miliard jüanů (zhruba 9,2 miliardy dolarů), které mají podpořit hospodářský rozvoj a zároveň napomoci rozšíření využití čínské měny v oblasti.

Latinská Amerika je pro Čínu jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů – například Brazílie do Číny vyváží více než 73 % své produkce sójových bobů.

Související

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

Více souvisejících

Čína Donald Trump Si Ťin-pching

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy