Izrael čelí tvrdému obvinění: Palestince týrá hlady, zadržuje humanitární pomoc

„Hlad se šíří, lidé jsou vyčerpaní, hladoví… Pokud se v příštích týdnech nedostane do Gazy pomoc, nebudou lidé umírat kvůli bombardování, ale kvůli nedostatku jídla,“ uvedl Lazzarini. „Tohle je zneužití humanitární pomoci jako nástroje k dosažení politických a vojenských cílů.“

Od začátku března Izrael zablokoval veškeré zásilky potravin a léků do pásma Gazy, což znamená faktické úplné přerušení humanitární pomoci. Tento krok následoval po obnovení bojů 18. března, kdy Izrael ukončil dvouměsíční příměří masivními nálety. Návrh příměří počítal s výměnou všech rukojmích výměnou za úplné izraelské stažení z Gazy. To však odmítl premiér Benjamin Netanjahu a jeho krajně pravicoví spojenci.

Mezinárodní organizace varují, že důsledky jsou katastrofální. Podle nejnovější zprávy organizace IPC (Integrated Food Security Phase Classification), která sleduje potravinové krize, je celá populace Gazy – přes dva miliony lidí – v akutní potravinové nouzi. Z toho 470 000 osob, tedy 22 % obyvatelstva, je v nejzávažnější kategorii „katastrofa“, kdy hrozí smrt hladem.

IPC odhaduje, že urgentní léčbu pro akutní podvýživu bude potřebovat 71 000 dětí a přes 17 000 matek. Zatímco lidé v Gaze hladoví, tisíce tun potravin a léků leží jen pár kilometrů za hranicí, na egyptské straně.

Lazzarini rovněž varoval, že vše směřuje k potenciálnímu genocidnímu scénáři: „Vidíme systematickou destrukci škol, nemocnic. Lidé se neustále přesouvají jako pinball – sem a tam. Tyto masové hrůzy by mohly být považovány za genocidu.“

Izraelský ministr obrany Joav Galant i ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir opakovaně uvedli, že omezení humanitární pomoci je klíčový prostředek, jak přimět Hamas ke kapitulaci a návratu rukojmích. Tyto výroky však znepokojily i izraelské rodiny rukojmích, které tvrdí, že vláda upřednostňuje vojenské cíle před životy zajatých civilistů.

Napětí panuje i mezi izraelskými vojáky v záloze. Přes 1200 pilotů podepsalo protestní dopis, v němž tvrdí, že je válka zneužívána pro „osobní a politické zájmy“, nikoli pro bezpečnost státu. Premiér Netanjahu jejich výzvu odmítl jako akci „několika špatných jablek“.

Izrael už měsíce obviňuje UNRWA z napojení na Hamas a tvrdí, že agentura byla infiltrována jejími členy. Lazzarini tato tvrzení odmítá. Přiznal, že z 19 pracovníků agentury, které Izrael označil za podezřelé, bylo devět skutečně prošetřováno. Všichni byli okamžitě suspendováni. Další stovky obvinění od izraelského státu však podle něj nikdy nebyly doloženy důkazy.

BBC připomíná, že válka se od útoků Hamasu 7. října 2023, kdy bylo zabito přibližně 1200 Izraelců a 251 osob uneseno, změnila v devastující ofenzivu, která podle Lazzariniho hrozí „téměř vyhlazením celého národa v jeho vlasti“. Kritiku vyjádřili i někteří spojenci Izraele v Evropě, kteří upozorňují, že rozsah izraelské reakce překračuje hranice legitimní obrany.

I americký prezident Donald Trump – dosud spojenec Netanjahua – uvedl, že „obyvatelé Gazy musí být nakrmeni“, čímž signalizoval určitý odstup od dosavadní izraelské linie.

Zatímco Mezinárodní trestní soud (ICC) již vydal zatykače na izraelské i palestinské představitele za válečné zločiny, případné posouzení, zda Izrael páchá genocidu, zůstává na Mezinárodním soudním dvoře (ICJ). Lazzarini každopádně tvrdí, že jednou budeme čelit důsledkům současné nečinnosti: „Pod naším dohledem se odehrála monstrózní tragédie. Jednou si uvědomíme, jak strašně jsme se mýlili.“

Budoucnost Gazy zůstává nejistá. Podle některých plánů, které kolují v kruzích kolem Trumpa a izraelských extremistů, by pásmo mohlo být přeměněno na ekonomickou zónu typu Dubaje – ovšem bez Palestinců.