Trump odsunul Evropu na vedlejší kolej. A EU s tím nic nedělá

Navzdory několika pokusům o jednání s Washingtonem ohledně odstranění nových cel na evropské zboží se Evropské komisi, která obchodní politiku řídí jménem všech 27 členských států, zatím nepodařilo dosáhnout průlomu.

Trump začátkem dubna zavedl 10% celní sazbu na veškerý dovoz a další 25% cla na automobily a kovy. Pokud obě strany nedosáhnou dohody do začátku července, očekává se další navýšení cel na 20 %, přičemž Trump tvrdí, že se tím snaží narovnat transatlantický obchodní deficit, který přičítá výhradně EU.

„Evropa není pro Spojené státy prioritou – ať už jde o obchod, obranu nebo cokoli jiného,“ uvedla Agathe Demaraisová z Evropské rady pro zahraniční vztahy. „To Evropany ve vztahu k USA zaskočilo.“

Trump minulý týden uzavřel dohodu s britským premiérem Keirem Starmerem, v níž se Spojené státy zavázaly snížit cla na britské automobily a ocel — šlo o první ústupek od dubnového zavedení cel na globální dovoz.

O poznání překvapivěji pak Washington oznámil dohodu s Čínou, v jejímž rámci se americká i čínská cla snižují na 30 % a 10 %. Krátce poté Trump označil EU za „horší než Čínu“ a znovu zopakoval, že „Evropská unie byla založena, aby poškodila Spojené státy“.

Zatímco Spojené státy uzavírají dohody i s dřívějšími rivaly, Brusel marně čeká na odpověď. Celkový objem transatlantické obchodní výměny přitom přesahuje 1,6 bilionu eur.

„Země jako Indie, Japonsko nebo Vietnam mají nyní v americkém pořadníku přednost, protože vyjednávání s nimi je jednodušší a výsledky jsou rychlejší,“ uvedl Josh Lipsky z think-tanku Atlantic Council. „V případě EU je složité vůbec určit, co by znamenalo vítězství.“

Od Trumpova návratu do Bílého domu v lednu se hlavní vyjednavač Evropské komise Maroš Šefčovič třikrát setkal s americkými protějšky — Howardem Lutnickem, Jamiesonem Greerem a Kevinem Hassettem. Přes úsměvy na oficiálních fotografiích ale jednání zatím nepřinesla hmatatelné výsledky.

Podle jednoho z evropských úředníků s přístupem k zákulisním informacím jsou rozhovory chaotické a američtí partneři „nevědí, co vlastně chtějí“.

Evropská komise se minulý týden pokusila zlomit patovou situaci nabídkou možných ústupků — včetně regulací a spolupráce na omezení čínské nadprodukce. Zároveň pohrozila odvetnými cly na americké zboží v hodnotě 95 miliard eur — což je však výrazně méně než odhadované dopady Trumpových aktuálních a hrozících cel, které Brusel vyčíslil na 549 miliard eur.

Poradce prezidenta Trumpa pro obchod Peter Navarro však tento krok označil za „neproduktivní a provokativní“.

Přesto američtí představitelé tvrdí, že jednání s EU nadále probíhají. „USA dosahují pokroku v recipročně výhodných dohodách s řadou partnerů a konzultace s EU a členskými státy pokračují,“ uvedl mluvčí úřadu obchodního zmocněnce.

Zatímco Trumpova administrativa oslavovala první obchodní úspěch — dohodu s Velkou Británií o snížení tarifů výměnou za otevření trhu — je zřejmé, že základní 10% clo zůstane zachováno. Ostatní odvětvová cla, jako 25 % na automobily, ocel a hliník, budou předmětem individuálních dohod. Další cla se očekávají například na léčiva, polovodiče, kritické suroviny a dřevo.

Podle Bruselu je větší prostor pro vyjednávání právě u 10% cel než u 25% sektorových tarifů. „Na desetiprocentní úrovni vidíme určitou flexibilitu,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků Komise. „Vyšší cla na auta a kovy jsou však spíše nástrojem průmyslové politiky, s cílem podpořit domácí výrobu.“

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že se s Trumpem setká pouze tehdy, pokud bude připravena konkrétní obchodní nabídka.

I když se diplomatické vztahy ochladily, EU se snaží situaci využít ve svůj prospěch prostřednictvím tzv. „strategické trpělivosti“.

„Žádný partner USA nešel v přípravě pozic tak daleko jako EU,“ uvedl další unijní činitel. „Až budou Američané připraveni na seriózní jednání, nezačneme od nuly.“