Řešení krize na Blízkém východě? Experti přišli s tímto návrhem

Na Blízký východ připadají jen čtyři procenta celosvětového dovozu, což je méně než v roce 1983 - jenom na Německo nyní připadá 6,4 procenta. Ekonomickou stagnaci Blízkého východu lze zdokumentovat srovnáním s Asií.

Podle údajů Světové banky činil v Egyptě v roce 1965 hrubý domácí produkt 406 dolarů na hlavu a v Číně 110 dolarů. Z výpočtu, při němž se vychází z konstantní hodnoty dolaru, je dnes situace v Egyptě čtyřikrát lepší (1566 dolarů na hlavu), zatímco v Číně třicetkrát (3583 dolarů). HDP v Íránu a Jižní Koreji bylo roku 1965 téměř shodné, dnes v Jižní Koreji činí 24.000 dolarů, zatímco v Íránu 3000 dolarů.

Západní pozorovatelé se zaměřují na politické aspekty blízkovýchodních problémů, ale tamní obyvatele podle amerického listu zajímá hlavně ekonomika. Občané Pásma Gazy si podle čerstvých průzkumů přejí mír s Izraelem a více práce pro sebe. Íráncům na srdci leží více pracovní příležitosti než pokračování v jaderném programu.

Je chybné dělat rozdíl mezi ekonomickými a politickými problémy, protože ekonomika a politika jsou všude na světě spojeny. Klíčem k řešení chronické nestability ohrožující americké zájmy na Blízkém východě je ekonomický růst.

Mnohde je základem ekonomických problémů přebujelý veřejný sektor. V Egyptě je v něm zaměstnáno asi 30 procent pracovníků a porevoluční vláda ještě zvýšila jejich počet i jejich platy.

Problémy se neomezují jenom na státy závislé na dovozu ropných výrobků. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že doby nadbytku vývozců ropy se chýlí ke konci vlivem velkých výdajů a rostoucího počtu obyvatel. Tyto země jsou mimořádně citlivé na snížení cen ropy, což vzhledem k hledání alternativních energetických zdrojů hrozí.

Tyto problémy mají řešení. Politické spory jsou často neprůstřelné, ale Západ je schopen pomoci a místní vůdci jsou pomoci otevřeni. Příkladem za všechny může být Jordánsko.

Jordánsko tradičně závisí na zahraniční pomoci. Tu poskytují zejména Spojené státy, EU a její členské státy a arabské země Perského zálivu (země GCC). V roce 2012 však tato pomoc nepokryla mimořádné výdaje spojené s výpadkem dodávek levného zemního plynu z Egypta. I přes opakované přísliby nedorazila ve větší míře finanční pomoc od zemí GCC. Nedostatek hotovosti se podařilo částečně vyřešit úvěrem od MMF. Ten schválil celkovou půjčku Jordánsku ve výši 2 mld. dolarů. Zatím byla uvolněna čtvrtina této částky. Zahraniční dluh Jordánska se tak prohloubil k cca 80 % HDP. V roce 2011 přitom činil cca 65 % HDP.

Země se tak ocitla v situaci, kdy růst není dostatečně vysoký aby generoval dostatečné příjmy z daní. Stát naproti tomu nemá adekvátní prostředky na to, aby kapitálovými investicemi růst ekonomiky podpořil. Kromě zahraniční pomoci se spoléhá na výkonnost soukromého sektoru a na zahraniční investice. Jenže právě příliv přímých zahraničních investic meziročně poklesl o 24 %. Budoucnost ekonomiky ovlivní i světové ceny ropy. Díky přerušení dodávek egyptského zemního plynu nakupuje Jordánsko palivo do elektráren na volném trhu. Ropa a ropné deriváty tvoří 34 % dovozu, představují značnou zátěž pro státní pokladnu a jsou zdrojem prohlubujícího se schodku obchodní bilance. Negativní vliv na ekonomiku má i situace v Sýrii. Díky tamní krizi poklesl vzájemný obchod za první polovinu roku 2012 o 24 %.

Jordánsko musí vzhledem k neutěšené fiskální situaci omezit své běžné výdaje. MMF tím ostatně podmiňuje uvolnění dalších finančních prostředků. V listopadu 2012 bylo rozhodnuto o omezení dotací některých důležitých komodit – nízkooktanového benzinu, topné nafty a plynu. Stát by tím měl ušetřit cca 700 mil. USD za rok, uvedl MZV ČR.