Washington/Gaza/Teherán - Americký prezident Barack Obama nedávno konstatoval, že současná irácká krize je zčásti ekonomická, jelikož tamní menšina sunnitů je "odříznuta od globální ekonomiky", a to jí brání dosahovat svých cílů.
Na Blízký východ připadají jen čtyři procenta celosvětového dovozu, což je méně než v roce 1983 - jenom na Německo nyní připadá 6,4 procenta. Ekonomickou stagnaci Blízkého východu lze zdokumentovat srovnáním s Asií.
Podle údajů Světové banky činil v Egyptě v roce 1965 hrubý domácí produkt 406 dolarů na hlavu a v Číně 110 dolarů. Z výpočtu, při němž se vychází z konstantní hodnoty dolaru, je dnes situace v Egyptě čtyřikrát lepší (1566 dolarů na hlavu), zatímco v Číně třicetkrát (3583 dolarů). HDP v Íránu a Jižní Koreji bylo roku 1965 téměř shodné, dnes v Jižní Koreji činí 24.000 dolarů, zatímco v Íránu 3000 dolarů.
Západní pozorovatelé se zaměřují na politické aspekty blízkovýchodních problémů, ale tamní obyvatele podle amerického listu zajímá hlavně ekonomika. Občané Pásma Gazy si podle čerstvých průzkumů přejí mír s Izraelem a více práce pro sebe. Íráncům na srdci leží více pracovní příležitosti než pokračování v jaderném programu.
Je chybné dělat rozdíl mezi ekonomickými a politickými problémy, protože ekonomika a politika jsou všude na světě spojeny. Klíčem k řešení chronické nestability ohrožující americké zájmy na Blízkém východě je ekonomický růst.
Mnohde je základem ekonomických problémů přebujelý veřejný sektor. V Egyptě je v něm zaměstnáno asi 30 procent pracovníků a porevoluční vláda ještě zvýšila jejich počet i jejich platy.
Problémy se neomezují jenom na státy závislé na dovozu ropných výrobků. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že doby nadbytku vývozců ropy se chýlí ke konci vlivem velkých výdajů a rostoucího počtu obyvatel. Tyto země jsou mimořádně citlivé na snížení cen ropy, což vzhledem k hledání alternativních energetických zdrojů hrozí.
Tyto problémy mají řešení. Politické spory jsou často neprůstřelné, ale Západ je schopen pomoci a místní vůdci jsou pomoci otevřeni. Příkladem za všechny může být Jordánsko.
Jordánsko tradičně závisí na zahraniční pomoci. Tu poskytují zejména Spojené státy, EU a její členské státy a arabské země Perského zálivu (země GCC). V roce 2012 však tato pomoc nepokryla mimořádné výdaje spojené s výpadkem dodávek levného zemního plynu z Egypta. I přes opakované přísliby nedorazila ve větší míře finanční pomoc od zemí GCC. Nedostatek hotovosti se podařilo částečně vyřešit úvěrem od MMF. Ten schválil celkovou půjčku Jordánsku ve výši 2 mld. dolarů. Zatím byla uvolněna čtvrtina této částky. Zahraniční dluh Jordánska se tak prohloubil k cca 80 % HDP. V roce 2011 přitom činil cca 65 % HDP.
Země se tak ocitla v situaci, kdy růst není dostatečně vysoký aby generoval dostatečné příjmy z daní. Stát naproti tomu nemá adekvátní prostředky na to, aby kapitálovými investicemi růst ekonomiky podpořil. Kromě zahraniční pomoci se spoléhá na výkonnost soukromého sektoru a na zahraniční investice. Jenže právě příliv přímých zahraničních investic meziročně poklesl o 24 %. Budoucnost ekonomiky ovlivní i světové ceny ropy. Díky přerušení dodávek egyptského zemního plynu nakupuje Jordánsko palivo do elektráren na volném trhu. Ropa a ropné deriváty tvoří 34 % dovozu, představují značnou zátěž pro státní pokladnu a jsou zdrojem prohlubujícího se schodku obchodní bilance. Negativní vliv na ekonomiku má i situace v Sýrii. Díky tamní krizi poklesl vzájemný obchod za první polovinu roku 2012 o 24 %.
Jordánsko musí vzhledem k neutěšené fiskální situaci omezit své běžné výdaje. MMF tím ostatně podmiňuje uvolnění dalších finančních prostředků. V listopadu 2012 bylo rozhodnuto o omezení dotací některých důležitých komodit – nízkooktanového benzinu, topné nafty a plynu. Stát by tím měl ušetřit cca 700 mil. USD za rok, uvedl MZV ČR.
Související
Izrael za jediný týden zabil několik představitelů Hamásu a Hizballáhu. Útoky nadále pokračují
V Pásmu Gazy neumírají jen děti, ale celá OSN, varuje Erdogan
Pásmo Gazy , Ekonomika , Írán
Aktuálně se děje
před 43 minutami
USA neplánují zmírnit svůj tlak na Izrael, prohlásila Harrisová. Na citlivou otázku ale neodpověděla
před 1 hodinou
Izrael údajně v Sýrii zaútočil na konvoj převážející zdravotnický a humanitární materiál
před 1 hodinou
Izraelská armáda zmařila rozsáhlý útok Hamásu. Rakety Hizballáhu zasáhly Haifu
před 3 hodinami
Předpověď počasí na následující víkend
včera
Na Slovensku kvůli útoku medvěda vyhlásili mimořádnou situaci. Hovoří se o hromadném odstřelu
včera
"S Piráty nechceme mít nic společného." Okamura řekl, s kým chce po parlamentních volbách vládnout
včera
Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek
včera
Írán se chystá na odvetu Izraele? Uzemnil všechna letadla
včera
Jak zachránit Evropskou unii? Italští politici mají recept, Macron se Scholzem se přou
včera
Slovenský vládní speciál přivezl z Libanonu devět českých občanů
včera
Izraelská armáda den před výročím posiluje obranu. Obává se útoku
včera
Brutální vražda Francii vyrazila dech. Patnáctiletého chlapce 50x bodli, pak ho upálili
včera
Izrael prozradil, jaké plánuje další kroky v Libanonu
včera
Ukrajinci strávili další noc v krytu. Poplach kvůli Rusku trval pět hodin
včera
12 měsíců ve válečném stavu. Před rokem Hamás zaútočil na Izrael, ten rozpoutal v Gaze peklo
včera
Zastavte dodávky zbraní do Izraele, vyzval Macron svět. Netanjahu na něj ostře zareagoval
včera
Trump se vrátil na místo atentátu. Útočníka slovy nešetřil
včera
Počasí se příští týden citelně oteplí
Aktualizováno 5. října 2024 23:28
Vondráčková, Strejček i herci Divadla Na zábradlí. Předávaly se Ceny Thálie
5. října 2024 21:29
Máme dost lží. Demonstranti vyšli v Maďarsku do ulic, vadí jim vládní propaganda
V Budapešti se v sobotu sešly tisíce demonstrantů s maďarskými vlajkami před sídlem státní mediální společnosti MTVA. Protestující požadovali ukončení vládní propagandy a volali po nezávislých veřejnoprávních médiích.
Zdroj: Libor Novák