Široké spektrum názorů provází syrskou krizi. Občanské svazky, aktivisté, zástupci humanitárních společností, filantropové a ochránci lidských práv jsou přesvědčeni, že syrskou otázku je nutno řešit politicky.
Vize budoucího syrského státu by měla ctít principy povstání z března 2011 a respektovat jej jako svrchovaný, demokratický a pluralitní národ. Syřané o tento cíl usilují šest let a nehodlají se vzdát svého cíle. Ovšem jak mnozí přiznávají, dosáhnout jej vlastními silami je prakticky nemožné - zvláště pokud čelí neustálému bombardování, hladovění a mučení. Ve svých projevech se obracejí na Evropskou unii, aby splnila svou povinnost a připravila cestu směřující k ukončení konfliktu a ochraně civilního obyvatelstva, píše server Politico.
Civilisté označují situaci v Sýrii za peklo, ze kterého viní útoky organizované prezidentem Bášárem Asadem za pomoci Ruska, ty jsou příčinou největšího počtu úmrtí. Civilní infrasturktura - od zdravotnických zařízení až po místní zastupitelstva - je terčem režimních náletů, které mají rozvrátit život v opozičních oblastech. Léta jsou Syřané vyzýváni k ochraně těchto oblastí a vytvoření bezletových pásem - ale bezvýsledně.
Americký ministr zahraničí John Kerry koncem září v Radě bezpečnosti OSN jasně uvedl, že pokud má existovat nějaká naděje na příměří v Sýrii, je jako první krok nutné ochránit civilní obyvatelstvo před syrskou vládou a Ruskem. OSN musí urychleně napravit předchozí chybu, která zhatila dvě předchozí příměří: jeho nedostatečné prosazování. Selháním v obou případech bylo následné masivní bobmardování, což nelze jen tak smést se stolu. Těmi, kdo na to doplatili nejvíc, byli syrští civilisté.
Evropská unie vyjádřila ohledně útoků pobouření a odsouzení, ale neudělala nic proti tomu, aby nějakým způsobem zamezila jejich dalšímu pokračování. Spokojila se pouze s odsouzením a přesunem odpovědnosti výhradně na Asadovu vládu a Rusko, ale konkrétní opatření na ochranu syrského obyvatelstva žádná nepodnikla. Podle USA je zřejmé, že pokud chtějí evropští lídři usilovat o příměří a ukončení konfliktu s výhledem na společnou vizi v Sýrii, je třeba se zasadit o konkrétní opatření. Jako jeden z prvních tak učinil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier veřejnou podporou Johna Kerryho a požadavkem na bezletové zóny. Nyní se čeká, zda i ostatní představitelé vlád budou následovat jeho příkladu a prokáží jednotnost evropského postoje k ochraně syrského civilního obyvatelstva.
Američané nadále obviňují Asada a Rusko z blokování mírových snah, konkrétně z nedodržování termínů, rovněž se domnívají, že Rusko je odpovědné za nedávný útok na humanitární konvoj. To se zatím nepotvrdilo, ale podle dobře informovaných míst už jsou připravena příslušná ultimata. Mezi ně patří i umožnění přístupu humanitárních konvojů do oblastí ovládaných režimem prezidenta Asada.
Evropská unie by se ale neměla soustředit pouze na vnější vliv, je třeba, aby intenzivně a efektivně čelila globální teroristické hrozbě i na vlastním území. Je třeba, aby se zabývala případy válečných zločinů a jejich stíhání v rámci vnitrostátní i mezinárodní jurisdikce. Existuje značné množství důkazního materiálu v případech zaměřených proti konkrétním jednotlivcům - včetně příslušníků syrského režimu, kteří hledali útočiště v Evropě. Jejich odhalení a potrestání by mělo být naději pro syrský lid a důležitým znamením, že se v jejich záležitosti něco děje.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
včera
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
včera
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
včera
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
21. srpna 2026 21:38
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Zdroj: Matěj Bílý