Kurdy pobouřil návrh Trumpa, bezpečnostní zónu na severu Sýrie nechtějí

Syrští Kurdové nesouhlasí s tím, aby byla na severu Sýrie, tedy na území obývaném hlavně Kurdy, zřízena bezpečnostní zóna zajišťovaná Tureckem. Informovala o tom agentura AFP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý uvedl, že zřízení takové zóny navrhl americký prezident Donald Trump. Má být až 30 kilometrů široká a zřídit ji má Turecko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes řekl, že Moskva s návrhem nesouhlasí.

Pro Kurdy by to ale znamenalo, že zóna bude na území, které jejich milice vybojovaly nad teroristickou organizací Islámský stát (IS) a které obývají Kurdové.

Turecko považuje kurdské milice za teroristy a nepřeje si, aby působily u jeho hranic. Pohrozilo ofenzivou proti nim, zatímco Trump oznámil, že ze severu Sýrie stáhne americké vojáky.

Told @AlArabiya that "there are two projects for a security zone separating #Turkey from #Kurds in N #Syria. Either a Turkish deployment inside Kurdish areas or a #UN deployment between Turks and Kurds along the border. The goal is to stop clashes and infiltrations" pic.twitter.com/wZIKwLldKu

— Walid Phares (@WalidPhares) 15. ledna 2019

"Mezi Tureckem a severem Sýrie může být demarkační linie, kterou zajistí mírové síly OSN. Cokoli jiného je nepřijatelné. Turecko není neutrální a nemůže být garantem bezpečnosti," prohlásil dnes kurdský politik Aldar Chalíl.

Trump v neděli ve svém tweetu pohrozil Turecku ekonomickým zničením, pokud na Kurdy v Sýrii zaútočí. V pondělí večer hovořil telefonicky s Erdoganem a navrhl, aby Turecko zřídilo na hranici bezpečnostní zónu.

Lavrov dnes prohlásil, že kontroly nad územím na severu Sýrie by se měl ujmout syrský režim. "Jsme přesvědčeni, že optimálním a jediným spravedlivým řešením je předání tohoto území pod kontrolu syrské vlády, syrské armády a jejich administrativy," řekl Lavrov na dnešní tiskové konferenci.

Ruský ministr také sdělil, že by se toto téma mělo dostat na program Erdoganova setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka se má konat koncem ledna.

Související

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

Více souvisejících

Kurdové Sýrie Turecko Recep Tayyip Erdogan Donald Trump Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy