Palestinci budou volit parlament a prezidenta do půl roku. Hamás a Fatah se dohodly

Palestinské strany Hamás a Fatah se dohodly, že se na palestinských územích budou konat volby do šesti měsíců. Oznámila to dnes agentura AFP. Podle dohody se uskuteční volby parlamentní i prezidentské.

Naposledy Palestinci parlament volili v roce 2006 a zvítězil tehdy radikální Hamás, který nyní vládne Pásmu Gazy. Další palestinské území Západní břeh Jordánu ovládá Fatah, předsedou samosprávy je čtyřiaosmdesátiletý Mahmúd Abbás. Na uspořádání voleb se podle AFP Abbás dohodl se šéfem Hamásu Ismáílem Haníjou.

Vedení obou stran jednalo v těchto dnech v Turecku. Člen ústředního výboru Fatahu Azzam Ahmad řekl v rozhovoru s tureckou agenturou Anadolu, že se volby budou konat v příštích měsících. Podmínkou ale je, že účastnit se budou moci také Palestinci, kteří žijí ve východním Jeruzalémě.

Izrael palestinské samosprávě nedovoluje žádné aktivity v této části města - celý Jeruzalém v rozporu s mezinárodními dohodami sjednotil a považuje jej za svou metropoli, připomínají média. V minulosti nikdy Palestincům z východního Jeruzaléma účast v palestinských volbách neumožnil.

Jak upozorňují izraelská média, zprávy o chystaných volbách na palestinských územích se objevily v minulých letech už několikrát, kvůli sporům hlavních politických stran se ale nikdy nakonec nekonaly.

Naposledy občané Západního břehu Jordánu volili v roce 2017, kdy se rozhodovalo o složení městských rad. V Pásmu Gazy se toto hlasování kvůli neshodám mezi Hamásem a Fatahem nekonalo.

Obě strany dělí kromě jiného odlišný názor na vztah s Izraelem - Fatah s ním byl ochoten jednat, Hamás proti němu bojuje. Mírové rozhovory vedené samosprávou jsou ale od roku 2014 přerušeny kvůli mnoha neshodám, mimo jiné kvůli izraelské osadnické politice na Západním břehu Jordánu. USA sice nyní nabídly nový mírový plán, ale Palestinci ho nepřijali, protože podle nich vyhovuje jenom Izraeli.

Související

Válka v Izraeli Původní zpráva

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Více souvisejících

palestina Hamás Fatah Mahmúd Abbás

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

před 1 hodinou

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

včera

Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová

Izraelský útok na Pásmo Gazy zřejmě proběhl po schválení Bílým domem. Pro EuroZprávy.cz na to upozornila expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. „To znamená, že nejenže bojové operace může Izrael vést výrazně tvrději než v minulosti, ale může též sáhnout i k některým dalším opatřením,“ řekla.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy