NÁZOR - Zatímco Kurdové v autonomní oblasti Rojava na severu Sýrie nadále čelí "genocidnímu tažení" turecké armády a jejích džihádistických žoldáků, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan byl přivítán západními politiky na summitu NATO, kritizuje Saladdin Ahmed v komentáři pro server Jerusalem Post. Politolog z newyorské Union College připomíná, že 2. prosince, kdy Erdoğan dorazil do Londýna, turecké jednotky zabily 11 kurdských civilistů, včetně 8 dětí, při ostřelování školy ve městě Tal Rifát.
Kolonialistický podnik 21. století
"Zdá se, že jde o Erdoğanův sultánský způsob vyslání jasné zprávy o vzdoru dalším členům NATO v reakci na pár nesmělých stížností pronesených v rámci aliance na tureckou agresi proti syrským Kurdům," píše politolog. Dodává, že neschopnost Evropy čelit Erdoğanovi, především jeho sedm let trvající flagrantní podpoře džihádistů proti Kurdům, Jezídům a dalším menšinám, tureckého prezidenta jen povzbuzuje.
Erdoğan plně využívá slabých míst "velkohubého" amerického prezidenta Donalda Trumpa, což podle odborníka dokazuje načasování turecké vojenské invaze do Rojavy, která přišla téměř okamžitě po záhadném telefonickém rozhovoru obou politiků na začátku října.
Nelze doufat, že by Trump a jeho administrativa zaujali principiální postoj a při absenci americké vůdčí role je otázka evropského zásahu naléhavější než kdy předtím, konstatuje akademik. Kritizuje, že evropští politici sice mluví o obětech kurdských sil v Rojavě, ale odmítají učinit cokoliv, aby Erdoğana zastavili, a zároveň mluví o potřebě, aby Kurdové nadále v Sýrii bojovali ve jménu Západu.
Na Kurdech byla ponechána starost o tisíce evropských zajatců z řad Islámského státu a jejich rodin, které jejich původní země odmítají přijmout, poukazuje Ahmed. Za problém nepovažuje pouze evropskou lhostejnost k situaci Kurdů, ale spoluúčast Evropy na to, co označuje za turecké "genocidní tažení" proti Kurdům.
Největším zdrojem hněvu v Rojavě je to, že tento "kolonialistický podnik" 21. století je veden členem NATO a za pomoci západních zbraní a financí, nastiňuje politolog. Netvrdí, že evropští politici se spojili s Erdoğanem proti Kurdům, ale vědomě zkompromitovali vše, na čem stojí evropský projekt, výměnou za krátkodobé politické zisky.
"Ve zkratce, evropské země beze studu splácí Erdoğanovi ochranu evropské jihovýchodní brány proti tomu, co považují za existenční hrozbu: uprchlíkům z Blízkého východu," pokračuje expert. Konstatuje, že vzestup neofašismu je v Evropě sice velkým problémem, ale největší hrozbou je dopad obav konzervativních liberálů z nebílých, "jiných".
Tento strach uchvátil Evropu a podporuje národovecký, šovinistický a izolující pohled vtělený do evropského přístupu k Erdoğanovi, vysvětluje politolog. Za ironii považuje to, že zatímco evropští politici zapomněli, co má Evropa reprezentovat, právě tyto ideály ženou uprchlíky k jejím hranicím.
Evropu neohrožují běženci
Dohodu s Erdoğanem o kontrole "uprchlické krize" považuje Ahmed za katastrofální politický přehmat s celosvětovými dopady. "Přehlíží skutečnost, že Erdoğan coby nejsilnější světový islámský politik se prezentuje milionům džihádistů jako chalífa, který oživí osmanský chalífát," varuje akademik. Obává se, že podobně jako bylo chybou Římské říše spoléhat na ochranu své hranice před Barbary, evropské spojenectví s Erdoğanem může zničit evropský projekt jednou pro vždy.
"Nejsou to běženci prchající před perzekucí nacionalismu a náboženského fašismu, kdo ohrožuje Evropu," píše odborník. Varuje, že naopak ty síly, které přiměly miliony lidí k opuštění domova, zaměří svou pozornost na Evropu, až budou mít příležitost.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Kurdové byli dlouho jedním z nejvíce znevýhodněných národů v blízkovýchodních státech vytvořených evropskými kolonizátory a poslední turecké tažení je pouhým pokračováním "genocidní politiky", která trvá celé století, nebere si servítky Ahmed. V sázce podle něj nejsou jen životy tisíců Kurdů, ale především hodnoty kosmopolitního humanismu, na kterých stojí evropský projekt.
Ve skutečnosti jsou tyto hodnoty více přítomné v obležených oblastech Rojavy než ve středu Evropy, tvrdí politolog. Domnívá se, že právě v ulicích Rojavy, kde se kurdští bojovníci vyhýbají tureckým střelám, jsou bráněny poslední zbytky dědictví osvícenství.
"Pokud Evropa odvrátí od Kurdů zrak, zradí sama sebe," cituje akademik filozofa Slavoje Žižka. Zdůrazňuje, že dědictví evropského projektu vychází z kosmopolitismu a otevřenosti, zatímco evropští politici umožňují realizaci Erdoğanových imperialistických islamistických ambicí.
Další "fašistická kapitola" v dějinách světa již začala a je třeba více než pár mírných slov na tiskových konferencích a více hlasů než ten francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby se dále nešířila, míní Ahmed. Varuje, že Rojava je další obětí Erdoğanovy ničivé vize, ale zajisté ne poslední.
Související
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
Turecko , Kurdové , Sýrie , Recep Tayyip Erdogan , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák