Řešení syrské krize? Rusko zvažuje jednání s Erdoganem, Merkelovou a Macronem

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřili znepokojení nad humanitární situaci v Idlibu a vyzvali k ukončení násilností. Podle mluvčího německé vlády oba vyjádřili "svou vůli setkat se s prezidentem Putinem a tureckým prezidentem Erdoganem s cílem najít politické řešení krize". Moskva stojí v syrské válce na straně režimu v Damašku, Ankara podporuje některé protirežimní povstalce.

Essential facilities continue to be prime targets for Russian and regime attacks. 10 hospitals, 14 markets, and 12 schools were destroyed since the beginning of 2020. The military goal is to displace civilians and destroy anything supports their ability to live in these areas. pic.twitter.com/NktQHEOayv

"Jedná se o možnosti uspořádat summit. Zatím nepadla žádná pevná rozhodnutí. Pokud to ale všichni čtyři lídři budou považovat za nutné, nevylučujeme takové setkání," uvedl dnes Peskov.

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) opět vyzval válčící strany k ukončení bojů na severozápadě Sýrie a vyjádřil obavy, že současná situace může vyústit v "krvavou lázeň". Zhruba 60 procent z 900.000 lidí, kteří před boji v oblasti od prosince uprchli, tvoří děti, uvedl mluvčí OCHA Jens Laerke. Region, kam se uchýlili, se ale vlivem bojů smršťuje. Laerke doplnil, že násilí musí ihned přestat, jinak hrozí "krvavá lázeň".

Severozápadní syrské provincii Idlib a částem sousedních provincií Halab, Hamá a Latákíja dominuje islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je někdejší syrskou větví Al-Káidy. Na místě působí také skupiny odpůrců vlády v Damašku. Jde o poslední větší region v Sýrii, který vládní síly dosud zcela nedobyly.

Ofenzivu v Idlibu zahájila syrská armáda podporovaná Ruskem loni v dubnu a do srpna, kdy bylo vyjednáno křehké příměří oznámené Moskvou, tam zahynula tisícovka civilistů. Boje znovu zesílily koncem listopadu.