Slovensko v jádru EU? Projekt vícerychlostní Evropy rozhádal politiky

"Pokud se stůj co stůj přidáme do jakési pochybné první ligy, bude to znamenat, že budeme muset přijímat migranty ve velkém počtu a s tím bude růst hrozba terorismu. Je třeba jasně říci, že toto nechceme," míní šéf SaS a europoslanec Richard Sulík.

Slovensko by podle něj v případě zapojení do užší spolupráce s Německem, Francií a dalšími zeměmi, které se hlásí k myšlence prohloubení integrace, zpomalilo tempo dobíhání životní úrovně těchto států, a to z důvodu očekávané ztráty nynější výhody v podobě nižších daní.

SaS je po Ficově straně Směr-sociální demokracie podle průzkumů veřejného mínění druhou nejpopulárnější stranou na Slovensku a ve slovenské sněmovně má druhý nejvyšší počet poslanců.

Fico v minulosti opakovaně uvedl, že Slovensko ekonomicky těží z členství v EU a že výrazná většina veřejných investic v zemi je financována z unijních fondů. Ficova předchozí jednobarevná vláda ale odmítla přijímat uprchlíky na základě povinných kvót a jejich zavedení rozhodnutím většiny členských států evropské osmadvacítky napadla u unijního soudu.

Na Slovensku proti členství země v EU z parlamentních stran otevřeně vystupuje pouze krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Podle nedávného průzkumu se zhruba tři pětiny Slováků vyslovily pro setrvání země v EU.