Změna postoje Němců k nacismu? Volební lídři AfD jsou předmětem kontroverzí

Alice Weidelová (38) podle týdeníku Zeit ve Švýcarsku zaměstnávala bez smlouvy studentku a také jednu syrskou žadatelku o azyl. Weidelová, jejíž strana žádá tvrdou azylovou politiku, popřela, že by v její domácnosti pracovala syrská uprchlice; jde prý o její známou. Potvrdila, že zaměstnávala studentku, neporušila ale podle svého přesvědčení zákon, protože si žena nevydělala více než 750 švýcarských franků (17.000 Kč) za rok.

Zeit ale nyní zveřejnil další údaje, z nichž vyplývá, že si studentka za svou asi roční práci v domácnosti Weidelové vydělala více než 750 švýcarských franků a tudíž mělo být její zaměstnání nahlášeno švýcarským úřadům. Případ je podle pozorovatelů pikantní tím, že je to právě AfD, která se ráda staví do role jediné strany, která skutečně bojuje proti porušování zákonů.

I druhý volební lídr strany, Alexander Gauland (73), je v poslední době předmětem kontroverzí. Koncem srpna uvedl, že by bylo dobré zbavit se Aydan Özoguzové, která je zmocněnkyní německé vlády pro migraci a integraci. Za to si na německé politické scéně vysloužil širokou kritiku.

Nyní zase vyšlo najevo, že začátkem září ke straníkům v Durynsku hovořil o vyrovnávání se s nacistickou minulostí. "Už není třeba nám těch 12 let předhazovat. Netýkají se naší dnešní identity. Proto máme také právo si vzít nejen naši zemi, ale i naši minulost zpět," uvedl Gauland, podle něhož mají Němci právo být hrdí na to, co němečtí vojáci ve dvou světových válkách vykonali.

Výroky o změně vztahu k nacistické minulosti se v rámci AfD neobjevují poprvé. Šéf durynské AfD Björn Höcke letos hovořil o "hloupé politice vyrovnávání se (s minulostí)" a také prohlásil, že památník holokaustu v centru Berlína je "památníkem hanby". Kvůli tomu s ním i sama AfD zahájila řízení o vyloučení ze strany.