Rakousko si duplo: Omezení přídavků cizincům musí řešit celá EU

"Co se týče rodinných přídavků, je to něco, co se v Rakousku probírá jako otázka férovosti na evropské úrovni. Přejeme si celoevropskou indexaci. Detaily přenecháme resortním kolegům, kteří by měli vést dialog," uvedla Kneisslová. Ohledně takzvané indexace přídavků zmínila rozdílnou životní úrovni v jednotlivých státech EU.

Podle dřívějších informací by příslušný zákon o indexaci měl přinést Rakousku úspory ve výši zhruba 114 milionů eur (2,9 miliardy korun). V roce 2016 do evropského zahraničí putovalo z Rakouska 273 milionů eur (téměř sedm miliard korun) určených 132.000 dětí. V Rakousku pracující Slováci dostali na děti žijící ve vlasti 63 milionů eur, Češi 18 milionů eur.

Slovensko očekává, že nová pravidla nebudou diskriminovat Slováky, kteří legálně pracují v Rakousku a kteří tam platí daně a odvody. "Vnímáme to jako důležitou otázkou evropskou práva. Mobilita je silnou a základní otázkou fungování vnitřního trhu (EU). Očekáváme, že bude striktně uplatněn princip nediskriminace," řekl Korčok.

Kneisslová před novináři zmínila vyjádření rakouského kancléře Sebastiana Kurze, že kvóty na přerozdělování uprchlíků v zemích EU nejsou správným řešením. "Je třeba najít řešení, které se nesmí omezovat jen na kvóty," řekla ministryně, která na svou první zahraniční cestu ve funkci šéfky rakouské diplomacie zavítala právě na Slovensko.

Z vyjádření Kneisslové také vyplynulo, že Rakousko, které v minulosti vystupovalo proti české jaderné elektrárně Temelín, nehodlá protestovat proti dokončení rozestavěné slovenské atomové elektrárny Mochovce. "Jsme si plně vědomi významu jaderné elektřiny pro Slovenskou republiku. Podle lisabonské smlouvy energetický mix jednotlivých zemí je národní kompetencí. To je třeba respektovat," řekla rakouská ministryně.