Uprchlíci mají utrum? Rýsuje se nový plán, jednání v Salcburku přineslo pokrok

Hlavy států a šéfové vlád se dnes zabývali bezpečnostními tématy, jako je posilování přeshraniční spolupráce policie a justice, ochrany vnějších hranic a kybernetickými hrozbami.

Podle Babiše byl výsledek pozitivnější než ve středu, kdy se objevily spory kolem přerozdělování migrantů a možných finančních kompenzací pro přetížené země. Lídři se podle něj shodli na potřebě chránit hranice unie prostřednictvím spolupráce se severoafrickými státy a prostřednictvím boje proti námořním pašerákům lidí.

Zdůraznil jsem, že operace Sophia je hrozně důležitá, aby se v ní pokračovalo," prohlásil Babiš, podle něhož musí EU vytvořit podmínky pro vyjednávání s Libyí. Mise bojující proti pašerákům lidí ve Středozemním moři - zahájená před třemi lety - podle Bruselu výrazně přispívá ke snižování počtu migrantů přicházejících do Evropy.

Český premiér během dnešního jednání vznesl otázku, na co budou vyčleněny nové posily evropské pohraniční agentury Frontex, jejíž výrazné rozšíření ze stovek lidí na 10.000 navrhl šéf Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker.

Odpověď prý nedostal a v říjnu hodlá navštívit přímo vedení agentury a probrat možnosti její další práce. Těžiště činnosti Frontexu by podle Babišových představ mělo spočívat v navracení přistěhovalců do zemí jejich původu či tranzitních států.

Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska hodlají státy například jako prioritní prodiskutovat nedávný návrh Evropské komise (EK) k roku 2020 výrazně posílit pravomoci unijní pobřežní a pohraniční stráže a na 10.000 lidí zvýšit její personál.

Předseda EK Jean-Claude Juncker před novináři poznamenal, že nad tímto návrhem panuje v zásadě shoda, ač ne všichni premiéři či prezidenti už teď souhlasí úplně se všemi detaily návrhu.

Návrh v minulých dnech kritizovaly také země jako je Česká republika či Slovensko. Žádají přesné vysvětlení, na co konkrétně mají být používány výrazně vyšší finanční prostředky nově vybavované agentury. "Je jasné, že je třeba dořešit otázky související s národní suverenitou i velikostí," poznamenal k tomu Tusk.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz na společné tiskové konferenci s Junckerem a Tuskem označil Egypt za zemi, která bude v severní Africe pro Evropskou unii klíčovou. Na polovinu prosince je podle něj plánován do Vídně společný summit EU se státy Africké unie.

"Debata o migraci ukázala, že se možná neshodujeme na všem, ale shodneme se na hlavním cíli, kterým je zastavení nelegální migrace do Evropy," řekl po konci středečního a čtvrtečního summitu Tusk. Schůzka v Salcburku byla neformální, její výsledky se tak mohou konkrétně odrazit až v závěrech řádného summitu EU v říjnu.

Prezidenti a premiéři se podle Tuska soustředili především na to, co je sjednocuje a co přináší ohledně migrace výsledky. Silnější spolupráce se třetími zeměmi, především v Africe, by se ale podle Tuska neměla soustředit pouze na migrační problematiku či na boj s pašeráky lidí. "Měla by to být daleko širší vize partnerství," poznamenal.

Tusk dnes zdůraznil, že má podporu šéfů států a vlád zemí EU k tomu, aby pokračoval v dialogu s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Setká se s ním už v neděli v New Yorku. Kurz a další zástupci před salcburskou schůzkou upozorňovali, že právě Egyptu se podařilo zastavit odjezdy lodí s migranty od svých břehů směrem do Evropy.

"V příštích týdnech se obrátíme i na další africké partnery," uvedl Tusk. V únoru příštího roku chce EU v Káhiře zorganizovat summit se státy Ligy arabských států.

Rakouský kancléř Kurz prohlásil, že středeční večerní i dnešní debata ukázaly trvající rozdílné pohledy unijních zemí na otázku přerozdělování migrantů. Po solidaritě a sdílení odpovědnosti volá především Itálie, ačkoliv podle statistik - dokládajících také nižší počty připlouvajících migrantů než na vrcholu krize před několika lety - je nyní nejzatíženější západní část Středozemního moře, tedy Španělsko.

Kurz připustil, že jako předsednická země se musí Rakousko snažit posunout dál debatu mezi státy EU o reformě unijních azylů, která s přerozdělováním jako s krizovou variantou počítá. "Přiznávám, že v tomto případě jsem přesvědčen, že přerozdělování a přebírání migrační otázku nevyřeší. Byl a je vůči tomu odpor a já se obávám, že potrvá i poté, co naše předsednictví skončí," poznamenal Kurz.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci poznamenal, že rozpory v EU vytvářejí ty státy, které milují Evropu, jež umožňuje čerpat peníze ze strukturálních fondů a přispívá k prosperitě jejich občanů, ale zároveň odmítají respektovat veškerá dohodnutá pravidla a hlasitě opakují, že nehodlají přijmout ani jednoho migranta. Podle Macrona musí evropská odpověď na migrační krizi chránit občany unie, ale také udržet základní evropské hodnoty.

"V Evropě není možné vybrat si z menu jen to, co nám vyhovuje, je to kolektivní projekt," podotkl.