Brexit: Co bude dál? Zde jsou možné scénáře budoucího vývoje

Odchod s dohodou kdykoliv do 31. října

- Britská premiérka Mayová, která už od EU obdržela jeden odklad brexitu ze 29. března na 12. dubna, požadovala nyní další čas, aby se pokusila vymanit z patové situace, ve které se ocitla, když poslanci opakovaně odmítli dohodu, kterou vyjednala s Bruselem, a od té doby se zatím nedokázala dohodnout na alternativním řešení.

- Minulý týden začala Mayová vyjednávat s vůdcem labouristické opozice Jeremym Corbynem, a tyto rozhovory mají pokračovat. Mayová na summitu EU podle českého premiéra Babiše zdůraznila, že tato jednání mezi vládou a opozicí, která by měla umožnit schválení dohody o vystoupení, jsou v dějinách britské politiky jedinečná a jsou dobrým signálem.

#EU27 & UK have agreed a flexible #Brexit extension until 31 October.Watch the summary of the special #EUCO & find out more about the ocutome of the meeting: https://t.co/Y6UiTiIglm pic.twitter.com/9JuScDcGzT

- Mayovou požadovaný odklad brexitu do 30. června nakonec summit EU protáhl až do termínu 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív. To současně znamená, že se Británie musí účastnit květnových eurovoleb.

Účast či neúčast Británie v květnových eurovolbách

- Británie 8. dubna oznámila, že podnikla nezbytné a zákonem stanovené kroky k účasti v květnových volbách do Evropského parlamentu, které se budou konat mezi 23. a 26. květnem, v Británii 23. května. Pokud by se nakonec Británie voleb nezúčastnila, musí odejít z EU bez dohody 1. června.

- Nový Evropský parlament měl mít původně v případě odchodu Británie z EU ještě před eurovolbami 705 místo dosavadních 751 křesel. Sedmadvacet ze 73 mandátů patřících Britům se mělo rozdělit mezi země, které byly vzhledem k počtu voličů proti jiným státům znevýhodněny. Křesla, která měla po odchodu britských poslanců zůstat volná, měla být k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu.

Odchod bez dohody

- Pokud by se Británie nezúčastnila eurovoleb, bude muset odejít v sobotu 1. června z EU bez dohody.

- Tento scénář, obávaný v ekonomických i politických kruzích, by přinesl náhlý odchod bez přechodného období, který by sebou přinesl - přinejmenším krátkodobě - pro obě strany řadu praktických komplikací. Británie by po 46 letech naráz opustila jednotný trh a celní unii a její další obchodování by se řídilo pravidly Světové obchodní organizace.

- Británie a zejména EU v uplynulých měsících vystupňovaly přípravy na tuto verzi odchodu, byť shodně tvrdí, že si ji nepřejí.

- Summit EU znovu potvrdil, že unie nebude vyjednávat o již dosažené dohodě o odchodu Británie z EU, ale je ochotná ke změnám v doprovodné politické deklaraci popisující společnou představu budoucích vztahů.

Předčasné parlamentní volby

- Váda by je mohla vyhlásit, pokud parlament a vláda nedokážou překonat svoje neshody ohledně brexitu.

- Volbám by mohlo předcházet hlasování v parlamentu o vyslovení nedůvěry vládě.

Žádný brexit

- Takový obrat, který má v britském parlamentu nyní menšinovou podporu, by zahrnoval uspořádání nových voleb či nového referenda, které by zvrátilo výsledek prvního plebiscitu, jež v červnu 2016 odhlasoval brexit těsnou většinou 52 procent hlasů.

- Podle rozhodnutí soudu EU může Británie jednostranně stáhnout svoji žádost o vystoupení, aniž by si tento krok vyžadoval schválení ostatních členských států.

- Předseda Evropské komise Donald Tusk včera na summitu uvedl, že Británie může ještě zvážit svoji strategii, případně "zrušit brexit úplně".