Evropské volby 2019

Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.
Ursula von der Leyenová

KOMENTÁŘ: Evropská unie je poprvé pod ženským vedením

Komentář Anety Navrátilové - Je tomu teprve pár dní od toho, co se novou předsedkyní nejvyšší unijní instituce poprvé v historii evroských společenství stala žena. Německá politička Ursula von der Leyenová je ta, která v následujících pěti letech povede Evropskou komisi - těleso, kterému mimo jiné náleží legislativní iniciativa. Jaké legislativní akty během následujícího volebního období z iniciativy komise pod ženským vedením pravděpodobně vzniknou, jsme mohli ze slov von der Leyenové už pochopit. Čemu chce však většina z nás nyní přijít na kloub, je to, jak moc feministická Evropská unie pod jejím vedením bude. Bývalá (dosluhující) spolková ministryně obrany totiž o Evropě hovoří jako o ní - o ŽENĚ.
Evropská unie, ilustrační foto

Rekordní počet občanů EU míní, že jejich hlas měl ve volbách váhu

Historicky nejvyšší počet občanů Evropské unie soudí, že jejich hlas v evropských volbách má význam. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Eurobarometr, v němž s tímto tvrzením souhlasilo 56 procent lidí. Podle ankety se květnových voleb do Evropského parlamentu zúčastnilo nebývale vysoké procento mladých proevropsky smýšlejících lidí.
Věra Jourová, eurokomisařka

Británie zkomplikovala cizincům eurovolby, Brusel si důrazně stěžuje

Evropská komise (EK) si stěžovala u britské vlády na to, že kvůli komplikacím nemohlo v květnových volbách do Evropského parlamentu hlasovat ve Spojeném království mnoho nebritských unijních občanů. Uvedl to dnes portál BBC s odvoláním na dopis eurokomisařky Věry Jourové adresovaný britské vládě, ve kterém potíže shrnula. Jourová v dokumentu zdůraznila, že Británie je povinna respektovat voličské právo ostatních unijních občanů a rovněž musí výkon tohoto práva zajistit. Poznamenala také, že stejné problémy měli cizí unijní občané v Británii i během eurovoleb v roce 2014 a že Londýn se následně zavázal problémy ještě před letošními volbami vyřešit.
Nejvyšší správní soud

Zrušit výsledky eurovoleb? Čech měl radikální požadavek, NSS s ním vyběhl

Skutečnost, že Češi nemohou ve volbách do Evropského parlamentu volit ze zahraničí, neodporuje ústavnímu pořádku ani mezinárodnímu nebo unijnímu právu. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost voliče, který v době voleb pobýval na stáži v Bruselu. Žádal zneplatnit volbu 21 nových českých europoslanců.
Brexit, ilustrační foto

27 záložních poslanců čeká na brexit, aby mohli nastoupit do funkcí

Za pár dní tomu bude měsíc od doby, kdy si občané Evropské unie zvolili 751 poslanců, kteří je budou v následujících pěti letech na unijním poli zastupovat. Avšak dalších celkem 27 poslanců, kteří byli zvoleni a získali tak právoplatný mandát od svých voličů, nebude schopno svoji funkci až do podzimu vykonávat. Možná i déle, nebo možná také nikdy. Tato nejistota opět pramení z chaotické situace, která doprovází odchod Spojeného království z Evropské unie.
Evropská unie, ilustrační foto

Evropské strany už plánují agendu? Před unijním summitem dávají dohromady koalici

Vzhledem k výsledkům celoevropských voleb, které se konaly na konci uplynulého měsíce, bude nutné uvnitř Evropského parlamentu vytvořit koalici. Žádná z hlavních politických stran – EPP, ALDE, SD nebo ECR, totiž nezískala takový počet mandátů, aby si v europarlamentu zajistila většinu. Na vytvoření jakési koalice, která by v instituci tuto většinu představovala, nyní pracují představitelé hlavních evropských politických skupin.
Vlajka SR

Slovenské hnutí podává ústavní stížnost na eurovolby, doplatilo na nové pravidlo

Slovenské neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) dnes podalo stížnost k ústavnímu soudu na výsledky květnových voleb do Evropského parlamentu (EP). Důvodem je skutečnost, že hnutí má mít v EP až do odchodu Británie z EU pouze jednoho europoslance, zatímco jiná slovenská strana s nižší podporou v eurovolbách získala hned dva mandáty. ČTK to sdělil mluvčí KDH Stano Župa.
Volby, ilustrační foto

Maďaři na Slovensku zuří kvůli eurovolbám. Strana SMK hodlá napadnout výsledky

Lídr kandidátky slovenské Strany maďarské komunity (SMK) Pál Csáky dnes v rozhovoru pro televizi TA3 řekl, že strana uvažuje o podání stížnosti k ústavnímu soudu kvůli množství neplatných hlasů v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Stranu dělilo od pěti procentní hranice, při jejímž dosažení by měla nárok na zisk mandátu, méně než 400 hlasů.
Vojtěch Filip

Spolupráce s dalšími levicovými stranami byla prospěšná, myslí si šéf KSČM

Víkendové volby do Evropského parlamentu podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa ukázaly, že komunisté jsou schopni oslovit širší levicové spektrum. Ve spolupráci se stranami ze společné kandidátky Česká levice společně by chtěl pokračovat. ČTK po dnešním prvním hodnocení výsledků voleb se zástupci krajů řekl, že možné už je hovořit o spolupráci v senátních volbách příští rok. O postupu v krajských volbách ve stejném termínu budou subjekty ještě jednat ve svých platformách i mezi sebou.
Evropská unie, ilustrační foto

Proroctví se nenaplnilo? EU čeká jiná budoucnost, zní z Británie

Ve chvílích, kdy se eurozóna potácela v krizi a následně do Evropy zamířil milion migrantů z válkou zmítané Sýrie i jiných míst, mnozí předvídali, že EU tento tlak neustojí, připomíná editorial serveru The Guardian. Prestižní deník v něm dodává, že po těchto krizích přišel brexit a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a tak se začalo tvrdit, především anglosaském světě, že jde o pouhý začátek a že další evropské země podlehnou dominovému efektu nacionalistických revolt a populistických demagogů, což zřejmě spustí rozpad poválečného evropského projektu.
Německo, ilustrační foto

Výsledek eurovoleb v Německu? Politici se předhánějí v návrzích za ochranu klimatu

Zřejmě i v důsledku propadu v evropských volbách, v nichž hrálo velmi důležitou roli téma boje proti klimatickým změnám, dávají německé vládní strany CDU/CSU a SPD v posledních dnech najevo, kolik různých opatření a plánů mají k dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Své vize přitom přednesli šéfové tak rozličných ministerstev jakou jsou životní prostředí, doprava nebo vnitro.
Angela Merkelová

Propadák CDU/CSU? Němci dále chtějí za kancléřku Merkelovou

Sedm z deseti Němců si i po evropských volbách, v nichž propadly vládní strany CDU/CSU a SPD, přeje, aby kancléřka Angela Merkelová (CDU) zůstala ve funkci až do konce současného volebního období v roce 2021. Zároveň velká většina občanů spolkové republiky není přesvědčena o tom, že by předsedkyně křesťanských a sociálních demokratů - Annegret Krampová-Karrenbauerová a Andrea Nahlesová - byly dost schopné na to, aby stanuly v čele vlády. Ukázal to průzkum pro televize RTL a n-tv.
Vlajka Velké Británie

Bývalý poradce Tonyho Blaira nevolil labouristy, strana jej vyhodila

Britská Labouristická strana vyloučila ze svých řad Alastaira Campbella, který působil jako komunikační stratég někdejšího premiéra Tonyho Blaira, za to, že v evropských volbách dal svůj hlas Liberálním demokratům. Podle stranických pravidel je toto s členstvím neslučitelné, řekl britským médiím mluvčí hlavní opoziční strany. Krok vyvolal kritiku kvůli údajně laxnímu přístupu strany k prohřeškům jiných osob.
Miloš Zeman odevzdal hlas v eurovolbách

Skokan Ploc, nebo europoslanec Poc? Zeman si spletl lídra strany, kterou volil

Za prohru sociální demokracie ve volbách do Evropského parlamentu může podle prezidenta Miloše Zemana nevýrazný Pavel Poc v čele její kandidátky a záležitost kolem odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z vlády. Zeman vyčetl organizátorům voleb, že nechali kandidovat recesistickou stranu ANO, vytrollíme europarlament. Po evropských volbách český prezident podporuje zásadní reformu Evropské unie. Chce, aby se rozhodovací pravomoc přesunula na Evropskou radu. Zeman to řekl dnes na Žofínském fóru.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy