Proroctví se nenaplnilo? EU čeká jiná budoucnost, zní z Británie

Mylná proroctví

"I nyní by bylo extrémně hloupé předstírat, že se taková věc nikdy nestala," uvádí The Guardian. Připomíná, že politická nálada v Evropě je nadále proměnlivá, důvěra ve vládce zůstává zpravidla nízká, ale i tak je jasné, že zmíněná proroctví o zpečetěném osudu EU byla mylná.

EU tlak ustála, její dezintegrace nepokračuje a populisté nevzali Evropu ztečí, konstatuje editorial. Dodává, že letošní volby do Evropského parlamentu ukázaly mnohé, ale jejich výsledek doplňuje celkový obraz, že Evropa v zásadě drží pohromadě, ačkoliv prochází četnými změnami.  

Voleb se zúčastnilo 51 % oprávněných voličů, což rozhodně není závratné číslo, ale oproti 43 % v minulých volbách jde o zlepšení, tvrdí renomovaný deník. Doplňuje, že šlo o nejvyšší účast v 21. století, přičemž účast se zvýšila v 21 z 28 členských zemí EU, především pak ve Španělsku, Maďarsku, Německu či Polsku, tudíž se z velké části nenaplnila varování před nezájmem voličů.

Stejně tak se mýlili ti, kteří tvrdili, že vetší zájem voličů může přinést více problémů než jejich nezájem, zdůrazňuje britský server. Připomíná, že se nenaplnily obavy z vlny populismu, která zaplaví Brusel zpátečnickými nacionalisty ze všech koutů Evropy, byť v některých zemích, především ve Francii, Itálii a Británii, získaly protievropské, krajně pravicové strany hodně hlasů.

To však není novinka, jelikož Francie a Británie vysílaly takové europoslance do Bruselu i v minulosti a navzdory jistým ziskům se jejich počet zásadně nezvýší, uvádí The Guardian. Podotýká, že takto orientovaným poslancům připadne 170 ze 751 křesel, což sice není málo, ale nejde ani o rozhodující část a číslo neodráží dřívější nadsazená očekávání.

Starý idealismus je pryč

"Populistické pravicové strany se neprohnaly Evropou. Stejně jako ty na levici," pokračuje prestižní server. Přiznává ovšem, že starý střed se opět o něco zmenšil a opakoval se známý výsledek, kdy dvě největší frakce v europarlamentu - Evropská lidová strana a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů - oslabily z 412 na 328 křesel a přišly o svou většinu.

V důsledku toho nebude jejich "dělení kořisti" tak snadné jako dříve, což renomovaný deník považuje za dobrý vývoj, jelikož do jednání o tom, kdo nahradí předsedu Evropské komise Jeana-Claude Junckera a předsedu Evropské rady Donalda Tuska, promluví i další síly.  

Nebudou to však nacionalisté a euroskeptici, ale spíše proevropská aliance liberálů ALDE, která posílila ze 67 na 107 křesel, podobně jako proevropští Zelení, kteří si polepšili z 50 na 69 mandátů, nastiňuje editorial. Dodává, že k tomuto trendu se připojila i Británie, kde ustupuje víra ve staré strany ve prospěch většího pluralismu, což má za následek vyváženější složení parlamentu.

Nic z výše uvedeného neznamená, že v EU půjde vše jako doposud, protože starý integrační idealismus je pryč, a to oprávněně, tvrdí The Guardian. Vysvětluje, že momentálně neexistuje jedna Evropa, ale několik jejích podob - na východě a západě, na severu a jihu, nalevo a napravo, v centru a na periferii.

I kdyby evropské země čelily mnoha společným výzvám, jejich politika se vždy bude lišit, tvrdí britský deník. Dodává však, že i přes neexistenci jednotného "evropského lidu" výsledky eurovoleb naznačují, že většina Evropanů dokáže přistoupit na více úrovní politické identity. Volby tak ukázaly, že ačkoliv se evropský projekt ubírá více mnohostranným než federalistickým směrem, Evropa je zároveň odolná, uzavírá editorial.