Proroctví se nenaplnilo? EU čeká jiná budoucnost, zní z Británie

Ve chvílích, kdy se eurozóna potácela v krizi a následně do Evropy zamířil milion migrantů z válkou zmítané Sýrie i jiných míst, mnozí předvídali, že EU tento tlak neustojí, připomíná editorial serveru The Guardian. Prestižní deník v něm dodává, že po těchto krizích přišel brexit a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a tak se začalo tvrdit, především anglosaském světě, že jde o pouhý začátek a že další evropské země podlehnou dominovému efektu nacionalistických revolt a populistických demagogů, což zřejmě spustí rozpad poválečného evropského projektu.

Deník Shopaholičky

Mylná proroctví

"I nyní by bylo extrémně hloupé předstírat, že se taková věc nikdy nestala," uvádí The Guardian. Připomíná, že politická nálada v Evropě je nadále proměnlivá, důvěra ve vládce zůstává zpravidla nízká, ale i tak je jasné, že zmíněná proroctví o zpečetěném osudu EU byla mylná.

EU tlak ustála, její dezintegrace nepokračuje a populisté nevzali Evropu ztečí, konstatuje editorial. Dodává, že letošní volby do Evropského parlamentu ukázaly mnohé, ale jejich výsledek doplňuje celkový obraz, že Evropa v zásadě drží pohromadě, ačkoliv prochází četnými změnami.  

Voleb se zúčastnilo 51 % oprávněných voličů, což rozhodně není závratné číslo, ale oproti 43 % v minulých volbách jde o zlepšení, tvrdí renomovaný deník. Doplňuje, že šlo o nejvyšší účast v 21. století, přičemž účast se zvýšila v 21 z 28 členských zemí EU, především pak ve Španělsku, Maďarsku, Německu či Polsku, tudíž se z velké části nenaplnila varování před nezájmem voličů.

Stejně tak se mýlili ti, kteří tvrdili, že vetší zájem voličů může přinést více problémů než jejich nezájem, zdůrazňuje britský server. Připomíná, že se nenaplnily obavy z vlny populismu, která zaplaví Brusel zpátečnickými nacionalisty ze všech koutů Evropy, byť v některých zemích, především ve Francii, Itálii a Británii, získaly protievropské, krajně pravicové strany hodně hlasů.

To však není novinka, jelikož Francie a Británie vysílaly takové europoslance do Bruselu i v minulosti a navzdory jistým ziskům se jejich počet zásadně nezvýší, uvádí The Guardian. Podotýká, že takto orientovaným poslancům připadne 170 ze 751 křesel, což sice není málo, ale nejde ani o rozhodující část a číslo neodráží dřívější nadsazená očekávání.

Starý idealismus je pryč

"Populistické pravicové strany se neprohnaly Evropou. Stejně jako ty na levici," pokračuje prestižní server. Přiznává ovšem, že starý střed se opět o něco zmenšil a opakoval se známý výsledek, kdy dvě největší frakce v europarlamentu - Evropská lidová strana a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů - oslabily z 412 na 328 křesel a přišly o svou většinu.

V důsledku toho nebude jejich "dělení kořisti" tak snadné jako dříve, což renomovaný deník považuje za dobrý vývoj, jelikož do jednání o tom, kdo nahradí předsedu Evropské komise Jeana-Claude Junckera a předsedu Evropské rady Donalda Tuska, promluví i další síly.  

Nebudou to však nacionalisté a euroskeptici, ale spíše proevropská aliance liberálů ALDE, která posílila ze 67 na 107 křesel, podobně jako proevropští Zelení, kteří si polepšili z 50 na 69 mandátů, nastiňuje editorial. Dodává, že k tomuto trendu se připojila i Británie, kde ustupuje víra ve staré strany ve prospěch většího pluralismu, což má za následek vyváženější složení parlamentu.

Nic z výše uvedeného neznamená, že v EU půjde vše jako doposud, protože starý integrační idealismus je pryč, a to oprávněně, tvrdí The Guardian. Vysvětluje, že momentálně neexistuje jedna Evropa, ale několik jejích podob - na východě a západě, na severu a jihu, nalevo a napravo, v centru a na periferii.

I kdyby evropské země čelily mnoha společným výzvám, jejich politika se vždy bude lišit, tvrdí britský deník. Dodává však, že i přes neexistenci jednotného "evropského lidu" výsledky eurovoleb naznačují, že většina Evropanů dokáže přistoupit na více úrovní politické identity. Volby tak ukázaly, že ačkoliv se evropský projekt ubírá více mnohostranným než federalistickým směrem, Evropa je zároveň odolná, uzavírá editorial.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto

Je rozhodnuto. Evropa Rusku utáhne kohoutky, dovoz zemního plynu utne do konce roku 2027

Evropská unie se ve středu dohodla na postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí snahy bloku ukončit závislost na ruských energiích, která trvala celé desetiletí. Zástupci vlád EU a Evropského parlamentu dosáhli dohody v časných ranních hodinách o návrzích, které Evropská komise předložila již v červnu. Cílem je ukončit dodávky od bývalého hlavního dodavatele plynu do EU, což je reakce na invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

EU vzkazuje Trumpovi: Putina za válečné zločiny na Ukrajině omilostnit nelze

Snaha Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině nesmí v žádném případě umožnit Vladimiru Putinovi vyhnout se odpovědnosti za válečné zločiny spáchané ruskými silami. Před touto hrozbou varoval vysoký představitel Evropské unie, který tak fakticky stanovil novou červenou linii pro jakoukoli mírovou dohodu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Evropské volby 2019

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy