Výsledek eurovoleb v Německu? Politici se předhánějí v návrzích za ochranu klimatu

Zřejmě i v důsledku propadu v evropských volbách, v nichž hrálo velmi důležitou roli téma boje proti klimatickým změnám, dávají německé vládní strany CDU/CSU a SPD v posledních dnech najevo, kolik různých opatření a plánů mají k dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Své vize přitom přednesli šéfové tak rozličných ministerstev jakou jsou životní prostředí, doprava nebo vnitro.

Právě ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), pod něhož v Německu spadá i oblast stavitelství, přišel s nápadem, aby bylo možné rekonstrukce budov směřující k jejich větší ekologičnosti odečítat z daní. "Výměna starých topení, fasád a střech by u starých budov mohla výrazně snížit emise CO2," je přesvědčen bavorský politik, podle něhož by opatření stát přišlo na miliardu eur ročně (25,9 miliardy korun).

Andreas Scheuer (CSU), šéf resortu dopravy, který zatím v plnění klimatických cílů výrazně zaostává, by rád zvýšil dotace na nákup elektrických aut. Při ceně do 30.000 eur (776.000 korun), by měly namísto 2000 eur (52.000 korun) činit dvojnásobek. Ministr také počítá s tím, že by u lístků na dálkovou železniční dopravu klesla daň z přidané hodnoty z 19 na sedm procent. Obecně chce jít podle svých slov cestou ulehčování, nikoliv zákazů.

Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD) je zase pro to, aby spolková republika zavedla daň z oxidu uhličitého (CO2). Konkrétními návrhy se má v červenci zabývat takzvaný klimatický kabinet, v němž zasedají ministři, jichž se problematika týká. V září by o nich pak měl rozhodnout.

Některé opoziční strany mají ale za to, že dosavadní návrhy nestačí. Podle šéfa Levice Bernda Riexingera je potřeba přijmout mnohem zásadnější opatření. Jako příklad uvedl posunutí termínu, kdy Německo přestane používat energii z uhlí z roku 2038 na rok 2030, nebo zásadní změnu zemědělské politiky. Podobně to vidí i Zelení, podle nichž právě ministr dopravy Scheuer dosud jakoukoliv klimatickou politiku ve svém úřadu sabotoval.

To, že se v dopravě zatím prakticky vůbec nedaří snižovat emise oxidu uhličitého, dosvědčují i čísla. Zatímco v roce 1990 vyprodukoval sektor dopravy 163 milionů tun CO2, loni jich bylo pouze o milion méně.

Celkově spolková republika plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů o zhruba 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) tento měsíc vyjádřila přesvědčení, že by Německo už mělo také hledat cesty, jak se do roku 2050 stát klimaticky zcela neutrální zemí.

Související

Více souvisejících

Německo Evropské volby 2019 Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy