Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.
Počátek roku 2019 byl velkou výzvou zejména pro Rumunsko, jeden z nejmladších členských státu Evropské unie. Rumunsko se totiž v lednu ujalo půlročního předsednictví Rady EU. Země, která se řadí k chudším státům EU, ačkoliv byla na počátku nového tisíciletí považována za „tygra východní Evropy,“ se totiž unijního předsednictví od svého vstupu v roce 2007 ujala úplně poprvé. Není tedy divu, že zástupci ostatních členských států pozorně pozorovali, jak se Rumunsko svého nelehkého úkolu zhostí. A to navíc v době, kdy se EU připravovala na odchod Spojeného království nebo volby do Evropského parlamentu.
Rumunské předsednictví lze však zpětně hodnotit velice pozitivně, tamější úředníci byli v Bruselu aktivními zákonodárci i vyjednavači – v prvních 100 dnech předsednictví předložili celkem 90 legislativních návrhů. Podle europoslanců dosáhlo rumunské předsednictví největšího pokroku zejména v oblastech životního prostředí a financí. Rumunsko například dokončilo zásadní dohodu o redukci emisí u velkých vozidel o 30 procent do roku 2030, jejíž vyjednávání započalo už za předchozího rakouského předsednictví. Další oblastí, na kterou se rumunské předsednictví soustředilo, byla otázka brexitu. V tomto ohledu se Rumunsko zaobíralo především vzdělávacími a kulturními programy typu Erasmus+ a ošetření jejich kontinuity v případě tzv. tvrdého brexitu.
Kromě 90 legislativních návrhů iniciovalo Rumunsko v průběhu prvních šesti měsíců roku 2019 okolo 2 500 unijních mítinků. Rumunsko se nebálo zahájit debaty týkající se ekonomických záležitostí unie, pobřežní ochrany, sdílení informací nebo podmínek pro lepší pracovní život občanů. Všechna tato témata jsou poměrně citlivými oblastmi jak pro samotné unijní úředníky, tak pro evropské občany. Během předsednictví se tak jasně ukázalo rumunské odhodlání být proaktivním členem EU.
Odklad brexituJednou z nejočekávanějších, ne-li nejočekávanější a nejsledovanější událostí na poli Evropské unie roku 2019 byl brexit a jeho dokončení. Spojené království mělo podle lhůty stanovené unijním právem EU opustit do 29. března, tento termín se však z důvodu nedostatečné shody napříč britským politickým, a zejména parlamentním, spektrem nepodařilo dodržet. Vina je kladena na bedra tehdejší premiérky Therese Mayové, která nebyla schopná zajistit pro svoji výstupovou dohodu dostatečnou podporu v Dolní komoře britského parlamentu. O tom svědčí i skutečnost, že byla brexitová dohoda v té podobě, ve které jí dojednal kabinet Mayové, odmítnutá britskými poslanci hned třikrát.
Kvůli patové situaci v Británii umožnila Evropská rada odklad brexitu, a to dokonce třikrát. Británie na základě prvního odkladu měla unii opustit do 12. dubna, avšak nikdo neočekával, že se tak opravdu stane. Následně tak bylo Spojenému království umožněno brexit znovu odložit, a to na konec října. Jak však víme, ani říjnový termín nebyl dodržen a Británie Borise Johnsona aktuálně směřuje k odchodu z EU k 31. lednu 2020.
Volby do Evropského parlamentuZcela klíčový moment pro budoucí vývoj evropské integrace představovaly květnové volby do Evropského parlamentu, jediného přímo voleného tělesa EU. Eurovolby se konaly v členských státech mezi dny 23.-26. května a zaznamenaly nejvyšší účast od roku 1994. Vyšší procento zúčastněných voličů se přisuzuje zejména většímu zájmu mladých evropských občanů o dění na evropském kontinentu. Přesto jsou evropské volby obecně stále považovány za volby „druhého řádu.“ Nedominují v nich evropská témata, strany přistupují k eurovolbám jako k jakémusi předstupni voleb národních, takže jsou kampaně jednotlivých stran stavěny na domácích tématech, která mezi občany rezonují více než témata celoevropská. V tomto smyslu tedy shledáváme určité selhání nadnárodních evropských politických stran, které oproti stranám národním stále nedokáží svoje zájmy směrem k evropským občanům efektivněji artikulovat.
Občané se podle povolebního průzkumu Evropského parlamentu při své volbě nejčastěji rozhodovali na základě témat ekonomického růstu, ochrany životního prostředí, obrany lidských práv a demokracie, budoucího fungování EU a migrace. Ekonomika a růst byly klíčovými tématy pro občany celkem 16 států EU. Celkově volby ukázaly rostoucí zájem o evropskou integraci i rostoucí podporu evropskému projektu a jeho prohlubování.
Výsledky voleb však nepřinesly příliš stabilní parlament – v nadcházejících pěti letech nebude mít žádná z evropských politických skupin v Evropském parlamentu většinu. Hlavní frakce evropských lidovců i socialistů v květnových volbách neočekávaně oslabily, zatímco lidoví demokraté (s novým názvem Renew Europe), zelení a euroskeptičtí a nacionalističtí poslanci Evropy národů a svobody své počty v legislativním unijním tělese navýšili. V nadcházejícím období tak bude velice zajímavé pozorovat formování koalic v procesu schvalování unijní legislativy.
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , Theresa Mayová , Rumunsko , Brexit , Boris Johnson , Evropské volby 2019 , ALDE , Evropská rada , Evropská lidová strana (ELS) , Renew Europe , rada evropské unie , evropský parlament
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.
Zdroj: Libor Novák