Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.
Počátek roku 2019 byl velkou výzvou zejména pro Rumunsko, jeden z nejmladších členských státu Evropské unie. Rumunsko se totiž v lednu ujalo půlročního předsednictví Rady EU. Země, která se řadí k chudším státům EU, ačkoliv byla na počátku nového tisíciletí považována za „tygra východní Evropy,“ se totiž unijního předsednictví od svého vstupu v roce 2007 ujala úplně poprvé. Není tedy divu, že zástupci ostatních členských států pozorně pozorovali, jak se Rumunsko svého nelehkého úkolu zhostí. A to navíc v době, kdy se EU připravovala na odchod Spojeného království nebo volby do Evropského parlamentu.
Rumunské předsednictví lze však zpětně hodnotit velice pozitivně, tamější úředníci byli v Bruselu aktivními zákonodárci i vyjednavači – v prvních 100 dnech předsednictví předložili celkem 90 legislativních návrhů. Podle europoslanců dosáhlo rumunské předsednictví největšího pokroku zejména v oblastech životního prostředí a financí. Rumunsko například dokončilo zásadní dohodu o redukci emisí u velkých vozidel o 30 procent do roku 2030, jejíž vyjednávání započalo už za předchozího rakouského předsednictví. Další oblastí, na kterou se rumunské předsednictví soustředilo, byla otázka brexitu. V tomto ohledu se Rumunsko zaobíralo především vzdělávacími a kulturními programy typu Erasmus+ a ošetření jejich kontinuity v případě tzv. tvrdého brexitu.
Kromě 90 legislativních návrhů iniciovalo Rumunsko v průběhu prvních šesti měsíců roku 2019 okolo 2 500 unijních mítinků. Rumunsko se nebálo zahájit debaty týkající se ekonomických záležitostí unie, pobřežní ochrany, sdílení informací nebo podmínek pro lepší pracovní život občanů. Všechna tato témata jsou poměrně citlivými oblastmi jak pro samotné unijní úředníky, tak pro evropské občany. Během předsednictví se tak jasně ukázalo rumunské odhodlání být proaktivním členem EU.
Odklad brexituJednou z nejočekávanějších, ne-li nejočekávanější a nejsledovanější událostí na poli Evropské unie roku 2019 byl brexit a jeho dokončení. Spojené království mělo podle lhůty stanovené unijním právem EU opustit do 29. března, tento termín se však z důvodu nedostatečné shody napříč britským politickým, a zejména parlamentním, spektrem nepodařilo dodržet. Vina je kladena na bedra tehdejší premiérky Therese Mayové, která nebyla schopná zajistit pro svoji výstupovou dohodu dostatečnou podporu v Dolní komoře britského parlamentu. O tom svědčí i skutečnost, že byla brexitová dohoda v té podobě, ve které jí dojednal kabinet Mayové, odmítnutá britskými poslanci hned třikrát.
Kvůli patové situaci v Británii umožnila Evropská rada odklad brexitu, a to dokonce třikrát. Británie na základě prvního odkladu měla unii opustit do 12. dubna, avšak nikdo neočekával, že se tak opravdu stane. Následně tak bylo Spojenému království umožněno brexit znovu odložit, a to na konec října. Jak však víme, ani říjnový termín nebyl dodržen a Británie Borise Johnsona aktuálně směřuje k odchodu z EU k 31. lednu 2020.
Volby do Evropského parlamentuZcela klíčový moment pro budoucí vývoj evropské integrace představovaly květnové volby do Evropského parlamentu, jediného přímo voleného tělesa EU. Eurovolby se konaly v členských státech mezi dny 23.-26. května a zaznamenaly nejvyšší účast od roku 1994. Vyšší procento zúčastněných voličů se přisuzuje zejména většímu zájmu mladých evropských občanů o dění na evropském kontinentu. Přesto jsou evropské volby obecně stále považovány za volby „druhého řádu.“ Nedominují v nich evropská témata, strany přistupují k eurovolbám jako k jakémusi předstupni voleb národních, takže jsou kampaně jednotlivých stran stavěny na domácích tématech, která mezi občany rezonují více než témata celoevropská. V tomto smyslu tedy shledáváme určité selhání nadnárodních evropských politických stran, které oproti stranám národním stále nedokáží svoje zájmy směrem k evropským občanům efektivněji artikulovat.
Občané se podle povolebního průzkumu Evropského parlamentu při své volbě nejčastěji rozhodovali na základě témat ekonomického růstu, ochrany životního prostředí, obrany lidských práv a demokracie, budoucího fungování EU a migrace. Ekonomika a růst byly klíčovými tématy pro občany celkem 16 států EU. Celkově volby ukázaly rostoucí zájem o evropskou integraci i rostoucí podporu evropskému projektu a jeho prohlubování.
Výsledky voleb však nepřinesly příliš stabilní parlament – v nadcházejících pěti letech nebude mít žádná z evropských politických skupin v Evropském parlamentu většinu. Hlavní frakce evropských lidovců i socialistů v květnových volbách neočekávaně oslabily, zatímco lidoví demokraté (s novým názvem Renew Europe), zelení a euroskeptičtí a nacionalističtí poslanci Evropy národů a svobody své počty v legislativním unijním tělese navýšili. V nadcházejícím období tak bude velice zajímavé pozorovat formování koalic v procesu schvalování unijní legislativy.
Související

Inflace v EU klesla na 9,9 procenta, česká zůstává třetí nejvyšší

S pandemií covidu-19 v EU o rok klesla naděje dožití
EU , Theresa Mayová , Rumunsko , Brexit , Boris Johnson , Evropské volby 2019 , ALDE , Evropská rada , Evropská lidová strana (ELS) , Renew Europe , rada evropské unie , evropský parlament
Aktuálně se děje
před 35 minutami

Ve sbírce zákonů vyšlo zkrácení valorizace penzí, je možné dát podnět k ÚS
před 43 minutami

Australská policie poprvé obvinila veterána z vraždy spáchané v Afghánistánu
před 45 minutami

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil
před 52 minutami

Milion chvilek dostal pokutu za kampaň v prezidentských volbách
Aktualizováno před 54 minutami

Ukrajinská armáda hlásí odražení téměř sedmi desítek útoků na východě země
před 1 hodinou

Blažek potvrdil, že Zeman ve dvou případech chtěl abolici pro spolupracovníky
Aktualizováno před 1 hodinou

Volkswagenu zmrazil ruský soud všechna aktiva v zemi
Aktualizováno před 2 hodinami

Putin: Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize
před 3 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Bude chladněji než v týdnu, vyplývá z předpovědi
před 4 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Moskvy na jednání s Putinem
Aktualizováno před 4 hodinami

Kim Čong-un vyzval KLDR, aby byla připravena kdykoli provést jaderné útoky
před 4 hodinami

Ukrajina bude mít podle Petra Pavla jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu
před 9 hodinami

Dnes nastane jarní rovnodennost, začíná tak astronomické jaro
před 9 hodinami

Virgin Orbit se připravuje na možnost bankrotu, uvádí Sky News
Aktualizováno včera

Černá Hora zřejmě v prvním kole prezidenta nezvolila, vyhrál Djukanović
včera

Tragédie v Bratislavě. Muž a žena skočili z okna, v bytě se pak našlo mrtvé dítě
Aktualizováno včera

Největší švýcarská banka UBS převezme Credit Suisse za tři miliardy franků
Aktualizováno včera

Kazachstánci si vybírali parlament. Odhady favorizují vládnoucí stranu
včera

Rusové opět ostřelovali Ukrajinu, úřady hlásí mrtvé a zraněné
včera
Lyžování v Česku na řadě míst končí, někde chtějí pokračovat do Velikonoc
Hlavní lyžařská sezona v Česku skončila. S nastupujícím jarním počasím už hory lákají hlavně skalní příznivce zimních sportů. Některé sjezdovky však zůstávají dál otevřené, některé do konce března, několik až do Velikonoc, které letos připadají na druhý dubnový víkend. Běžkaři najdou stopy ještě v Krkonoších, Jizerských horách či Jeseníkách.
Zdroj: ČTK