27 záložních poslanců čeká na brexit, aby mohli nastoupit do funkcí

Za pár dní tomu bude měsíc od doby, kdy si občané Evropské unie zvolili 751 poslanců, kteří je budou v následujících pěti letech na unijním poli zastupovat. Avšak dalších celkem 27 poslanců, kteří byli zvoleni a získali tak právoplatný mandát od svých voličů, nebude schopno svoji funkci až do podzimu vykonávat. Možná i déle, nebo možná také nikdy. Tato nejistota opět pramení z chaotické situace, která doprovází odchod Spojeného království z Evropské unie.

Těchto 27 europoslanců začne vykonávat svůj mandát v den, kdy Velká Británie opustí Evropskou unii – nyní se kalkuluje s datem 31. října. V historii evropských společenství se tak opět jedná o zcela jedinečnou situaci, kterou však mnozí z těchto „extra“ poslanců považují za zvláštní. Jedna z poslankyň za Dánsko, které je právě jednou z „náhradnic“ čekajících na svůj okamžik, prohlásila, že nikdo vlastně pořádně neví, co se stane. „Mohu takto v záloze čekat pět let, nebo také pár měsíců.“

Kdyby Spojené království vystoupilo z EU k oficiálnímu datu na konci letošního března, britští poslanci, kterých je doposud 73, by již nyní v europarlamentu neseděli. Celou situaci zkomplikovalo odložení brexitu na konec října, které zapříčinilo to, že se Británie, stále coby jeden z členských států EU, musela účastnit voleb do Evropského parlamentu. Aktuální plán je tedy takový, že se po brexitu přerozdělí 27 mandátů po britských europoslancích mezi 14 členských zemí, které jsou podle úsudku Evropské unie nedostatečně zastoupeny. Zbytek zůstane v jakési záloze pro případné rozšíření EU.

Celá situace čekajícím europoslancům komplikuje nejen jejich kariérní život, ale i ten soukromý. Mnozí považují jejich současnou situaci za groteskní a smutnou vzhledem k tomu, že ji samotná Evropská unie nechala zajít tak daleko. Čekající poslanci se nacházejí ve velice zvláštní a bezprecedentní pozici – většina z nich, ne-li všichni, byli od počátku proti brexitu. Dokonce považovali odsunutí brexitu za nelogický krok ze strany Evropské rady. Nyní však čekají a podporují něco, proti čemu až doposud vystupovali, aby si zajistili nástup do funkcí, které jim náleží.

S tím se však neztotožňuje poslanec zvolený za Irsko - Barry Andrews, který stále dává přednost možnosti setrvání Británie v EU. Podle jeho slov je na tom už nyní samotné Irsko hůř než kterýkoliv jiný stát unie.

Co s čekajícími poslanci bude či nebude, nemůže nikdo v současné situaci odhadnout. Jasné však zůstává, že jim unie nezajišťuje žádný „speciální status“, který by jim jejich mandát zaručoval. A tak bude všech 27 rezervních poslanců až do dne, kdy Británie z evropského bloku vystoupí, běžnými unijními občany.  

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 EU (Evropská unie) evropský parlament Brexit Velká Británie europoslanci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší

Ruská část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí vážným problémům. Únik tlaku a vzduchu z modulu Zvezda, který byl poprvé zaznamenán v roce 2019, se v posledním roce zhoršil a dosáhl nového maxima. Tento problém rozdělil názory odborníků z NASA a ruské vesmírné agentury Roskosmos na závažnost situace.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ukrajinská armáda

Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?

Na monitoru se objevuje řada živých záběrů z dronů, které snímají bojiště v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly od srpna čelí ruským jednotkám. Před monitorem sedí ukrajinský důstojník, jehož oči jsou upřeny na obrazovku. Kousek za ním se shlukují další důstojníci kolem velké papírové mapy, na níž se vinou složité linie ukrajinských a ruských vojenských pozic.

před 6 hodinami

Robert Fico

Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska

Premiér Slovenska Robert Fico podnikl mezi 31. říjnem a 5. listopadem 2024 oficiální návštěvu Číny. Na tuto cestu ho doprovázela nezvykle velká delegace, která zahrnovala osm ministrů, dva náměstky ministrů a zástupce 56 slovenských firem a obchodních asociací. Delegace navštívila Peking, Hefei a Šanghaj, kde se zúčastnila zahájení Čínské mezinárodní výstavy importů, uvedl server The Diplomat.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

Severní Korea jde s dobou. Kim nařídil masovou výrobu útočných dronů

Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil masovou produkci sebevražedných útočných dronů, informoval web DW s odkazem na severokorejská státní média. Diktátor konstatoval, že zavedení bezpilotních strojů ve světě si žádá urychlenou aktualizaci státní vojenské teorie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy