Británie odejde z EU do listopadu, soudí Juncker. Nové jednání o brexitové dohodě zavrhl

Británie opustí Evropskou unii v aktuálně plánovaném krajním termínu, kterým je konec října. Za svou "pracovní hypotézu" to dnes v rozhovoru na webu Politico.eu označil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zároveň zopakoval dlouhodobý postoj komise, že brexitová dohoda se znovu otevírat nebude. Někteří kandidáti na post britského premiéra přitom plánují v případě svého zvolení vyjednat pro Londýn lepší podmínky odchodu.

"Mou pracovní hypotézou je, že Britové odejdou před 1. listopadem," prohlásil Juncker během živě přenášeného rozhovoru. Británie měla unii původně opustit v březnu, kvůli neochotě britské Dolní sněmovny schválit dohodu o vystoupení ale po žádosti Británie členské země EU termín odchodu prodloužily až do konce října.

Část nově získané lhůty přitom britským politikům zabere střídání v čele vlády. Po odchodu premiérky Theresy Mayové z čela vládních konzervativců bude strana z deseti kandidátů vybírat jejího nástupce, který by měl být znám do konce července.

Juncker naznačil, že tento postup není vzhledem k ubíhajícímu času tou správnou cestou. "Už několik měsíců mám dojem, že hlavním zájmem britské politické scény je jak nahradit Theresu Mayovou, a ne jak najít dohodu s Evropskou unií," konstatoval šéf unijní exekutivy, který ve funkci skončí 31. října.

Když byl tázán na návrhy některých premiérských kandidátů, kteří by chtěli měnit dohodu vyjednanou Mayovou, zopakoval dlouhodobé tvrzení, že unie smlouvu znovu otevírat nebude. Připustil však, že související politickou deklaraci nastiňující budoucí vztahy evropského bloku s Británií je možné upravit. Návrh jednoho z kandidátů, ministra zdravotnictví Matta Hancocka, aby se do deklarace dostalo časové omezení sporné irské pojistky ovšem Juncker jednoznačně odmítl. Takzvaná irská pojistka se zabývá úpravou celního režimu na hranici mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem.

Část kandidátů včetně favorizovaného exministra zahraničí Borise Johnsona hovoří o tom, že pokud se jim nepodaří do konce října vyjednat pro Londýn výhodnější dohodu, upřednostní před dalším odkladem brexitu neřízený odchod z EU. Na ten se unie začala chystat už před původním, březnovým termínem.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Jean-Claude Juncker EU (Evropská unie) Velká Británie Theresa Mayová Konzervativní strana (VB)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Mexická vlajka se stala symbolem protestů

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.

včera

U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Příslušníci Národní gardy Kalifornie a jednotek námořní pěchoty Spojených států nasazení do ulic Los Angeles po dnech protestů proti administrativě Donalda Trumpa se necítí ve své roli dobře. Podle advokačních skupin pro vojenské rodiny mají vojáci pocit, že jsou zneužíváni jako pěšáci v politické hře, do které se nechtějí zapojovat, a jejich mise je podle nich zbytečná.

Aktualizováno včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Mimořádná zpráva Zřítilo se letadlo směřující do Londýna. Na palubě bylo přes 200 lidí, nikdo nepřežil

V západoindickém městě Ahmedabád došlo k leteckému neštěstí. Krátce po startu se zřítilo letadlo společnosti Air India směřující do Londýna. Podle informací BBC bylo na palubě 242 lidí. Letadlo se zřítilo do ubytovacího zařízení pro lékaře v hustě obydlené čtvrti Meghani Nagar jen několik desítek sekund po startu. Nehodu letadla nikdo nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících. Havárie představuje první pád letounu typu Boeing 787 Dreamliner od jeho zavedení do provozu před 14 lety.

včera

Následky ruského úderu 25. května v Charkově.

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.

včera

včera

Radoslaw Sikorski

Putin se Trumpovi jen vysmívá, prohlásil Sikorski

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře zkritizoval ruské útoky na Ukrajinu a označil je za přímé vysmívání se mírovému úsilí prezidenta Donalda Trumpa. Při příjezdu na bezpečnostní jednání ministrů zahraničí v rámci formátu Weimar+ v Římě uvedl, že pokračující agrese Ruska jednoznačně ukazuje, že Vladimir Putin nemá o mír zájem.

včera

Ilustrační foto

Ve sklepě a bez vody. Zjistilo se, kam úřady odvádí zadržené imigranty

Podmínky, za kterých byly desítky imigrantů – včetně malých dětí – zadrženy během rozsáhlých razií ve městě Los Angeles, vyvolávají silnou vlnu kritiky. Podle právníků z Immigrant Defenders Law Center (ImmDef) byly rodiny držené ve sklepních prostorách administrativních budov bez přístupu k dostatečnému jídlu, pitné vodě i hygieně.

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron si předsevzal nadlidský úkol: Zakázat sociální sítě je těžší, než se může zdát

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil ambiciózní plán: zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Tento krok zdůvodnil tragickými událostmi – smrtícími útoky studentů na školách ve Francii – a nutností chránit děti před škodlivým obsahem. Ale prosadit takový zákaz se ukazuje jako právní, technologická a politická výzva evropského rozsahu.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu si podřezal větev? Přiznal, že izraelská rozvědka podporuje palestinské klany v Pásmu Gazy

Kontroverzní krok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který připustil, že izraelské zpravodajské služby podporují vybrané palestinské klany v Pásmu Gazy, vyvolává silnou kritiku. Podle odborníků i části izraelské politické scény by mohlo jít o další strategickou chybu, která nejen prohloubí chaos, ale zároveň oddálí možnost jakéhokoliv pokroku směrem k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

včera

Tragédie v Gaze: Izraelské síly zabily nejméně 60 Palestinců při snaze získat jídlo

Napětí a zoufalství v Pásmu Gazy dosáhly nového tragického vrcholu. Podle místních zdravotnických úřadů izraelské jednotky ve středu zastřelily nejméně 60 Palestinců – většinu z nich ve chvíli, kdy se snažili dostat k potravinové pomoci poskytované nadací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která spolupracuje s Izraelem a Spojenými státy. Další desítky lidí utrpěly zranění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy