Merkelová je mocnější než papež? Pět nejmocnějších lidí Evropy, kteří řídí naše životy

Na prvním místě v žebříčku nejmocnějších lidí Evropské unie je podle časopisu Forbes nadále německá kancléřka Angela Merkelová. Podle časopisu je lídryní Evropy, protože Německo má největší ekonomiku regionu.

Časopis zmiňuje, že se Merkelová postavila Trumpovi a pustila do Německa více než milion uprchlíků. Také vede mezi voliči nepopulární koalici, která se musí vypořádat s brexitem a nespokojenosti s migranty.

Druhé místo patří papeži Františkovi, který je duchovním lídrem více než jedné šestiny světové populace. Za svoji misi považuje transformaci ukotvené klasické podoby katolické církve.

Například v roce 2016 dál právo kněžím odpouštět ženám, které podstoupily potrat. Prosazuje reformy spojené s klimatickou změnou, lepší zacházení s uprchlíky a větší pozornost věnuje i náboženským minoritám.

Třetí je prezident Francie Emmanuel Macron. Podle časopisu je hlavou třetí největší evropské ekonomiky. V rozhovoru pro Forbes uvedl, že plánuje zavést tříprocentní daň u těch, kteří se snaží vyvést peníze z Francie.

V roce 2017 zavedl Macron několik kontroverzních reforem, které daly firmám více svobody při zaměstnávání a propouštění pracovníků. Po odstoupení USA od pařížské dohody prohlásil, že se podmínky dohody nezmění.

Na čtvrté příčce je prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Tuto pozici zastává od roku 2011. Snažil se dosáhnout ekonomického růstu v evropských státech pomocí monetární politiky kvantitativního uvolňování a bojoval se zápornými reálnými úrokovými mírami.

V roce 2017 dvakrát zmenšil částku pro program k nákupu státních dluhopisů do třiceti milionů eur měsíčně.

Na pátém místě je generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Podle časopisu poskytuje finanční analytiku a řízení 189 členským státům včetně Číny, Ruska a USA. Ve své funkci (kterou zastává od roku 2011) se musela vypořádat s dluhovou krizí v eurozóně, rostoucími tržními riziky a hrozbou obchodní války mezi USA a Čínou.

Aktivně prosazuje digitální měnu a digitalizaci ekonomie. Na desátém výročí ekonomické krize z roku 2008 prohlásila, že v moderní ekonomii není rovnost mezi muži i ženami a vyzvala ke genderovým reformám.