Riziko brexitu bez dohody je stále reálné, vyslal Juncker na europoslance vážné zprávy

Jean-Claude Juncker informoval europoslance o pondělním jednání s Johnsonem, kterého se zúčastnil také unijní vyjednávač Michel Barnier. "Nebudete překvapeni - řekl nám, že Británie chce stále dohodu, ale že vystoupí z EU k 31. říjnu s dohodou, nebo bez ní. Riziko vystoupení bez dohody je tak stále reálné," podotkl Juncker.

V okamžiku, kdy Juncker zmínil odchod bez dohody, přerušily jeho projev jásot a výkřiky britských europoslanců Strany pro brexit Nigela Farage. Juncker reagoval poznámkou, že se jedná o jeho věrné fanoušky, kteří ho všude doprovázejí.

Spornou pojistku, která má zabránit vzniku fyzických hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem, označil Juncker za operativní řešení problému s hranicí, který by nemusel nastat, kdyby Londýn v EU setrval.

Juncker dodal, že pojistka má tři cíle, a to zabránit klasické hranici, zachovat integritu unijního vnitřního trhu a zajistit spolupráci mezi irským severem a jihem.

Pojistka by v domluvené podobě začala platit jen v situaci, kdy by se obě strany do konce přechodného období po brexitu nedokázaly v rámci budoucí obchodní dohody domluvit na jiném řešení otázky irské hranice.

Je součástí obsáhlé dohody upravující okolnosti samotného brexitu, na jejímž textu se 27 zemí unie shodlo s bývalou britskou vládou premiérky Theresy Mayové. Té však dojednaný text, jehož nové úpravy už unie nechce, třikrát odmítl potvrdit britský parlament. Johnsonův kabinet nyní žádá změny, unii ale zatím nedokázal nabídnout funkční alternativní návrh.

Pokud Británie na konci října unii opustí bez dohody, nenastane ani žádné přechodné období a hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem se stane standardní vnější hranicí EU s potřebou kontrol dováženého zboží.

"Nechceme, aby se vrátily hranice," prohlásil Barnier, který dnes v europarlamentu vystoupil po Junckerovi.

Barnier a také Tuppurainenová upozornili, že pokud Británie odejde z unie bez dohody, další jednání o budoucích vztazích mezi Londýnem a Bruselem bude stejně podmíněno trojicí unijních priorit. Vedle zajištění práv občanů EU v Británii a dodržení britských finančních závazků vůči rozpočtu bloku to bude i podoba irské hranice.

"To jsou otázky, které se tak jako tak budou muset řešit, než se uzavřou dohody o budoucích vztazích," řekl Barnier.

V projevech představitelů europarlamentních politických skupin zaznělo, že EU by další odklad brexitu měla umožnit jen, pokud svou případnou žádost Británie podloží skutečnými důvody. To by se mohlo stát v případě průlomu v jednáních, předčasných voleb nebo nového referenda. Tento postoj chtějí dnes poslanci schválit v usnesení, o kterém budou hlasovat v poledne a které má podporu nejsilnějších frakcí.

Koordinátor europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt se krátce vrátil k hlasitým projevům probrexitových europoslanců. "Tady jsou hlasití. Ve Westminsteru nemohou, koneckonců tam ani nebyli zvoleni," uvedl s odkazem na to, že britský parlament, kam se Farageova nová strana nedostala, má nyní vynucenou přestávku a nezasedá.

Fakt, že Johnson si pauzu Dolní sněmovny vynutil, kritizoval lídr evropských lidovců Manfred Weber. "Vyvstávají zásadní otázky," řekl o situaci v Británii s tím, že národ je zastupován právě parlamentem. "Vést znamená držet pohromadě. Vývoj v Británii je velmi zvláštní," dodal.

O vystoupení z EU Britové rozhodli v roce 2016 v referendu, termín odchodu byl už dvakrát odložen.