Horší než islamisté. Největší hrozbou pro Německo je pravicový extremismus, říká šéf agentů

"Zhoršení situace v oblasti pravicového extremismu vede k nejhorším trestným činům, s nimiž je nadále třeba počítat," uvedl Haldenwang. Připomněl únorový útok v Hanau blízko Frankfurtu nad Mohanem, při němž 43letý německý pravicový radikál, který trpěl duševními problémy, zastřelil devět lidí s migračními kořeny. A zmínil také dvojici loňských útoků pravicových extremistů, které si taktéž vyžádaly oběti na životech.

Negativní vývoj je podle šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, možné doložit i čísly. Počet lidí, které úřady řadí do pravicově radikálního spektra, loni stoupl o celou třetinu na zhruba 32.000. Kolem 13.000 z nich je podle Haldenwanga připraveno použít násilí.

Pravicový extremismus je přítěží i pro německou armádu. Šéf vojenské kontrarozvědky (MAD) Christof Gramm dnes hovořil o nové dimenzi problému. Jeho úřad zkoumá přes 600 případů vojáků podezřelých z radikalismu. V centru pozornosti je především elitní komando KSK, kde se vyšetřování soustředí na 20 osob. K jednotce, která pracuje v utajení, patří kolem 1400 vojáků. V celém bundeswehru jich je přes 180.000.

Jednoduchá podle šéfa BfV není ani situace v levicové části radikálního spektra. Zde počet extremistů za rok 2019 stoupl o 4,7 procenta na 33.500 a za potenciálně násilné je považováno 9200 z nich.

"Boj proti islamistickému terorismu se stal tišším, protože se nám s vynaložením ohromné energie a expertízy za kulisami daří zakročit už v raných stádiích," poznamenal dnes také Haldenwang, podle něhož se spolkovým úřadům od srpna 2017 podařilo zabránit všem chystaným útokům islamistů.