Více než touha po míru se dopouštějí papírového terorismu. Extremismus v ČR podle ministerstva posiluje

Česká extremistická a xenofobně populistická scéna posiluje. Aktivní jsou takzvaná vlastenecká hnutí usilující o obnovu Československa, do Evropského parlamentu se i po dalších volbách dostali komunisté. 

Deník Shopaholičky

Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky u nás získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu. Vyplývá to z půlroční zprávy Ministerstva vnitra o extremismu a předsudečném násilí za první pololetí letošního roku.

První půlka roku údajně na extremistické scéně přála antisystémovým hnutím. „Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ shrnul šéf vnitra Vít Rakušan.

Podle zprávy zaslané serveru EuroZprávy.cz v první polovině letošního roku policie evidovala sto nenávistně motivovaných trestných činů. Stíhala celkem 72 osob. „Nejčastěji šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel nebo jednotlivci,“ píše se ve zprávě.

Policejní specialisté na extremismus varují před nárůstem antisemitských incidentů. Přesto „k přímým projevům podpory Hamásu či schvalování či obhajování teroristické útoku ze 7. října 2023 však ze strany propalestinských aktivistů nedocházelo“, jak uvádí resort.

Vlastenecké“ hnutí nepolevilo

Antisystémová scéna podle ministerstva nadále operovala s kremelskými narativy. „Zejména je to patrné v případě kopírování kremelského pohledu na válku na Ukrajině a při přejímání negativních postojů k Ukrajině jako státu a k Ukrajincům. Ruské bezpečnostní složky její potenciál pro své působení na území České republiky dlouhodobě znají.“

Jedním z asi nejaktivnějších hnutí jsou stále takzvaní Legitimní věřitelé ČR, kteří proklamují, že Česká republika vznikla nelegálně a hlásí se k Československé republice. „Bojujeme za obnovu právního státu, který nám byl, všem občanům ČSR, prachsprostě ukraden a postupně rozkrádán,“ píše uskupení na svém webu.

Naposledy ve středu před soudem s jejími podporovateli jedna z předních představitelek hnutí Jana Peterková obtěžovala reportéra České televize Jakuba Pacnera. Celou dobu živého přenosu mu vykřikovala za zády, reportér ale udržel nervy na uzdě.

Podle nich jistému Janu Macháčkovi vznikl „zákonný nárok na náhradu škody“. Zároveň říkají, že „jediným právoplatným nositelem kompetencí pro ČR je její legitimní věřitel, Ing. Jan Macháček“. Podvedeni podle nich byli všichni občané České republiky.

Už v první polovině roku Ministerstvo vnitra zaznamenávalo obdobné aktivity; inspirované jsou často americkým Hnutím Suverénních občanů (SCM). Tito lidé na úřady posílají „Čestné prohlášení o životě“, ve kterých „rozvazují smlouvu mezi fyzickou osobou a korporací Česká republika“.

Má jít o takzvaný papírový terorismus. „Za ten je považováno užívání falešných a nelegálních právních a osobních dokumentů, padělání důkazů, zneužívání právních nástrojů, dezinterpretace zákonů, podávání neopodstatněných žalob a vedení nelegálních soudních řízení i skrze samozvané soudy,“ píše ministerstvo.

To také popisuje Macháčka jako prakticky „náboženského guru“ českého hnutí legitimních věřitelů. Od roku 2019 je po něm vyhlášeno pátrání, policie ho zařadila jako nebezpečného.

Tito legitimní věřitelé už loni v červnu vyhlásili „výběrové řízení“ do prozatímní vlády Československé republiky.

Jistá Katka Včelišová dokonce vyzývala k povolání složek Československé lidové armády a přípravě občanů k „obraně svého státu proti vnitřnímu nepříteli“.

Takovéto výzvy by teoreticky mohly vést k obviněním z trestných činů rozvracení republiky, teroristického útoku nebo dokonce přípravě útočné války – to vše minimálně ve fázi plánování nebo pokusu.

Autoritáři i v europarlamentu

Červnové volby do Evropského parlamentu opět vrátily do hry Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM), která kandidovala v čele koalice Stačilo!. Podle její šéfky Kateřiny Konečné je cílem „sjednotit levicové a vlastenecké strany a hnutí, kterým není lhostejné postavení České republiky v Evropské unii, provozování cenzury, plýtvání penězi na zbrojení či neefektivní sociální politika vedoucí k propastným rozdílům v minimální mzdě v rámci EU“.

KSČM ve volbách do europarlamentu získala dvě z jednadvaceti možných křesel. Do Bruselu odjela Kateřina Konečná a Ondřej Dostál. Čeští komunisté jsou přímými následovníky Komunistické strany Československa, která v zemi vládla pevnou rukou mezi lety 1948-1989, a měla na svědomí zločiny proti lidskosti a zabíjení a věznění politických oponentů.

Ministerstvo vnitra ve své nové zprávě varovalo před takzvanými ortodoxními komunisty. „Ortodoxní komunisté hlasitě volají po míru, což v jejich pojetí znamená ukončení podpory Ukrajině, aby ji Ruská federace mohla snáze dobýt. V rétorice ortodoxních komunistů se zapomíná na to, že agrese byla vyvolána Ruskem. Za „válečného štváče“ je naopak označován Západ, NATO, Evropská unie či konkrétní jednotlivé státy transatlantického společenství a jejich představitelé,“ popisuje resort.

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl založili novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu. Komentář

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.
Viktor Orbán

Maďarsko doufá ve spojení s Babišem. Chce s Českem a Slovenskem vytvořit alianci proti Ukrajině

Maďarsko usiluje o vytvoření aliance skeptické vůči podpoře Ukrajiny v rámci Evropské unie, do které by se zapojilo Česko a Slovensko. Uvedl to pro Politico vrcholný politický poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Orbán doufá, že spojí síly s Andrejem Babišem, jehož populistická strana nedávno zvítězila v českých parlamentních volbách, a se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Více souvisejících

Česká republika extremismus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

před 7 hodinami

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

včera

včera

Vláda ČR

Fialova vláda stále připravuje zákony. Chce umožnit efektivní užívání státem spravovaných dat

Data shromažďovaná v informačních systémech veřejné správy spravovaných subjekty veřejného sektoru mají být sdílena prostřednictvím Národního katalogu dat a Geoportálu České republiky a vzájemně propojena tak, aby se dala využívat efektivněji než dnes. Předpokládá to nový zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům, jehož návrh odsouhlasila vláda v demisi na středečním zasedání. 

včera

včera

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy